Autor: M. Semerád – A. Žďárská
Publikováno dne: 03. 11. 2020

Archeologický výzkum v Benediktské ulici

Od května do července letošního roku prováděli pracovníci Národního památkového ústavu v Praze archeologický dohled nad průběhem výkopových prací při rekonstrukci kabelů kVN a kNN v ulicích Dlouhá, Benediktská, Rybná, Revoluční a Hradební na Starém Městě pražském. Během výzkumu se podařilo objevit řadu středověkých i novověkých zděných konstrukcí, stejně tak jako sídlištních souvrství. Nejvýznamnějším nálezem jsou pozůstatky středověkého opevnění dnešního Starého Města, které bylo dokumentováno v Benediktské, Dlouhé a Hradební ulici.

Ze staroměstských hradeb, jež představovaly patrně nejstarší stavbu ryze gotického charakteru na území města, a táhly se v celkové délce přes 3,5 km, se do současnosti mnoho nedochovalo. Ojedinělé části fortifikace stojí jako solitéry dodnes, jiné jsou součástí domovní zástavby, většina však zůstává ukryta pod zemí. Přítomnost opevnění také dokládají názvy ulic jako Hradební, Na Příkopě nebo Na Můstku (Dragoun – Starec 2017, 192).
Během archeologického výzkumu byly v místech předpokládaného průběhu hradební zdi v Benediktské ulici odkryty pozůstatky lineární zděné konstrukce vystavěné z křemenců, v délce kolem 50 m a šířce 1,9 m, probíhající přibližně v severojižní orientaci. Na několika místech bylo možné dokumentovat i líc zdiva přetažený hladkou vápennou omítkou. Na samotném konci dokumentovaného úseku, v místech, kde se ulice stáčí do Rybné, byl zachycen nepatrný zbytek konstrukce připojený kolmo k východnímu líci hradební zdi. Domníváme se, že by se mohlo jednat o pozůstatek flankovací věže.
Na nároží Benediktské a Dlouhé ulice se v prostoru liniového výkopu nalézaly vedle fragmentů mladší zástavby také části masivního opukového zdiva středověkého stáří. Právě zde by se podle ikonografických pramenů měla nalézat jedna z věží staroměstského opevnění.
Na východním konci Dlouhé ulice v blízkosti nároží s Revoluční byl v prostoru vozovky hlouben výkop v nové trase. V hloubce cca 0,9 m pod stávajícím povrchem byla zachycena konstrukce vyzděná převážně z opukových kamenů s využitím křemence, pojivem byla šedobéžová malta. Jednalo se o vrchol oblouku můstku vedoucího přes příkop opevnění. Na severní straně se podařilo zachytit fragment zábradlí. Dokumentovaná šířka mostku byla 7,7 m, přičemž bylo zřejmé, že zdivo pokračuje východním i západním směrem mimo výkop.
Tento výzkum opět potvrdil nutnost archeologického dohledu při rekonstrukci inženýrských sítí. Ačkoliv zde v minulosti probíhala intenzivní stavební činnost, tak koruny zdí se mnohdy nalézají jen 0,3 m pod úrovní dnešní dlažby. 

Literatura:

Dragoun, Z. – Starec, P. 2017: Vrcholně středověké a novověké opevnění pražských měst. In: I. Boháčová – J. Podliska a kol.: Průvodce pražskou archeologií, 189–194, Praha.

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.