Autor: Pavel Taibl
Publikováno dne: 18. 06. 2021

Archeologie na Staroměstském jezu – říční km. 53,18

Nedílnou a těsně propojenou součástí Prahy, ať už středověkých měst, či dnešní metropole byla vždy řeka, která jí protékala – Vltava. Ve středověku byla její síla využívána k pohonu různých zařízení, mlýnů či vodojemů a taktéž fungovala jako hlavní tepna obchodu a dopravy.

Z tohoto důvodu bylo nutné regulovat výši a mohutnost její hladiny a průtoku. K tomuto účelu vždy v její centrální partii mezi Starým Městem a Malou Stranou složil Staroměstský jez. Díky rekonstrukci jeho tělesa se archeologové NPÚ ÚOP Praha mohli dostat na poměrně nevšední místo archeologického výzkumu. Dle všeobecně přijímané teorie o vzniku jezu, je zatím kladen počátek jeho existence do 2. poloviny 13. století, kdy jez existuje v přestavovaných podobách na stejném místě doteď.
Těžištěm činnosti archeologických pracovníků na stavbě rekonstrukce jezu je dokumentace (jak už geodetická, fotografická, tvorba fotogrammetrie, 3D modely,…) odhalených dřevěných konstrukcí jezu – pilot a vodorovných pojících prvků. Díky odběru vzorků pro dendrochronologickou analýzu je velmi pravděpodobné, že samotná chronologie stavby a následných přestaveb jezu se zásadně změní. Taktéž nálezový fond v zásypu samotného tělesa mezi dřevěnými prvky začíná poukazovat na soubor věcí, jež pražané ztráceli u Vltavy či se do tělesa jezu dostaly jako odpad z různých stavebních akcí na obou březích Vltavy.
Archeologický výzkum bude pokračovat po celou dobu rekonstrukce jezu, která je naplánovaná po následující tři roky. Na archeology tak uprostřed Vltavy mezi Starým Městem a Malou Stranou čeká ukryto ještě mnoho zajímavých zjištění.

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.