Autor: Pavel Taibl - Tomasz Cymbalak
Publikováno dne: 13. 05. 2020

Byla vydána nová Staletá Praha 2019/č. 2 s archeologickou tématikou

Druhé loňské číslo časopisu, vydávaného pražským pracovištěm NPÚ, je tradičně zaměřeno na vyhodnocení archeologických a stavebně historických výzkumů, které proběhly uvnitř i vně pražské památkové rezervace. 

Úvod periodika tvoří studie věnující se sídelně historickému vývoji zázemí středověké Prahy, respektive její části – Kyjím z pera Zuzany Bláhové – Sklenářové pod názvem Kyjská ostrožna od pravěku po novověk ve světle archeologických pramenů. Autorka zde přehledně nastiňuje sumarizaci výsledků archeologického bádání území od počátku osídlení v pravěku až do raného novověku. 

Následující příspěvek kolektivu autorů (Tomasz Cymbalak, Kristýna Matějková, Martin Musílek, Jakub Sawicki) se zabývá zcela jiným tématem. Studie Novoměstská odpadní jímka se souborem cínového zboží se věnuje části nálezového fondu z rozsáhlého záchranného archeologického výzkumu prováděného v minulých letech na ploše jednoho novoměstského domovního bloku. Pozornost je zde soustředěná na kolekci několika exemplářů novověkého cínového nádobí. Autoři se v příspěvku pokoušejí nastínit a popsat problémy spojené s výskytem cínového nádobí (výroba, složení, tvar, význam a použití v každodenním životě středověkého měšťana). Těmto drobným dokladům středověké hmotné kultury zatím nebyl, na rozdíl od německé a polské medievistické či spíše archeologické produkce, věnován v pražském prostředí hlubší badatelský zájem.

Martin Vyšohlíd a Jan Zavřel v dalším článku Metalurgické aktivity v předlokační osadě Opatovice v Praze-Novém Městě rozebírají téma výroby a zpracování neželezných kovů a jejich slitin ve středověkém období. Za pomoci multidisciplinárního výzkumu doložili existenci dílny pro zpracování neželezných kovů na parcele domu čp. 164 v Křemencově ulici.

Václavské náměstí a zrození pražské „city“ na počátku 20. století od Richarda Biegla rozšiřuje poznatky o dosud relativně málo známé historii zástavby Václavského náměstí v meziválečném období. Autor ve studii předkládá vývoj debaty o zachování historických budov a z této vyplývající výškové regulace budov.

Stále nově přibývající poznatky ze stavebně historických průzkumů a operativní dokumentace je zapotřebí předkládat odborné i laické veřejnosti. Článek od Miroslava Kováře a Vojtěcha Vaňka Zlomky gotické architektury kostela sv. Petra a Pavla ve Zlatníkách uveřejňuje doplnění poznatků o stavebním vývoji novostavby kostela skrze druhotně použitý starší materiál pocházející z doby vzniku středověkého předchůdce.

Poněkud opomíjenému spektru organických archeologických nálezů se věnuje článek Jindřicha Figury Předběžná zpráva o nálezu souboru středověkých usní z tzv. Jámy na Novém Městě v Praze. Autor podává předběžné vyhodnocení a metodický postup při zkoumání této kategorie význačných nálezů. Početný soubor pochází z terénní deprese zvané „Jáma“ či „Louže“, která sloužila v době po založení Nového Města pražského jako smetiště pro obyvatele okolních měšťanských domů.

Nedílnou součástí Staleté Prahy je Bibliografická služba, která se věnuje seznamu jednotlivých článků, recenzí a dalších sdělení, nyní se zabývající periodikem Věstníku Klubu za starou Prahu v letech 1910-2015, částí 2. pro historické jádro Prahy.

Na konci obsahu periodika jsou uvedeny aktuality – Operativní průzkumy a dokumentace provedené NPÚ ú. o. p. v Praze v roce 2018, které shrnují důležitou složku činnosti referátu výzkumů, průzkumů a dokumentace NPÚ v Praze.

Závěrečnou pasáž čísla tvoří Zvláštní ocenění generální ředitelky NPÚ pro Vodárenskou věž na Letné, která vyzdvihuje ojedinělý počin na poli rekonstrukcí památek.

Přehledné shrnutí obsahu předešlého čísla Staleté Prahy a taktéž i nynějšího z pera Andrey Holasové lze nalézt na webu NPÚ pod odkazem - https://www.npu.cz/cs/uop-praha/zpravy/60019-staleta-praha-2019-atmosfera-fin-de-siecle-a-lesk-cinoveho-zbozi-z-novomestske-jimky
 

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.