V lednu 2010 byly fotogrammetricky a fotograficky zdokumentovány úseky kvádříkového zdiva v západní části kostela.
Románský původ svatyně je doložen autentikou biskupa Daniela z roku 1158, která vypočítává zde uložené ostatky svatých, jejichž pravost byla ověřena kromě biskupa i králem Vladislavem I. a jeho manželkou Juditou, a která byla nalezena v roce 1790 v oltáři. Kvádříkové zdivo bylo odkryto při úpravách kostela v letech 2003 – 2004 a jeho interiérová část byla při těchto úpravách prezentována včetně části zazděného gotického portálu v jižní stěně. Románské zdivo bylo zaznamenáno i na vnějším líci, kde bylo ale z důvodů ochrany před povětrnostními vlivy téměř na celé ploše znovu omítnuto. Z uvedených zjištění je zřejmé, že z románské stavby zůstala zachována západní část lodi, když příčná loď a východní závěr dnešního kostela jsou výsledkem přestavby z roku 1805.