Autor: Andrea Holasová
Publikováno dne: 03. 05. 2017

Kolokvium: Fragment Krista a dominikánský klášter sv. Klimenta

U příležitosti vzácného nálezu gotického fragmentu a jako první vyvrcholení odborného bádání o tomto objevu uspořádala Akademická farnost Praha spolu s Centrem teologie a umění při KTF UK odborné kolokvium k výstavě aktuálně objeveného gotického fragmentu reliéfu zobrazujícího Krista v Getsemanské zahradě. Památku je možné vztáhnout k zaniklému klášteru dominikánů pod pražským Klementinem, jehož části byly nedávno archeologicky prozkoumány.

Na podzim 2016 učinil kaplan P. Petr Vacík při čištění nepoužívaného sakrária v jižní věži kostela Nejsvětějšího Salvátora v pražském Klementinu překvapivý a unikátní objev – a to dvanáct centimetrů vysoký a asi pět centimetrů tlustý opukový fragment znázorňující mužský profil s ramenem a částí levé paže a trupu. Že se jedná skoro jistě o zobrazení Krista, odhadli v salvátorské farnosti ihned. S dalšími otázkami se obrátili na prof. Jana Royta, který záhy zasadil fragment do posledních desetiletí 14. století. Je chvályhodné, že zlomek reliéfu byl krátce po objevení důkladně prozkoumán a následně představen veřejnosti, což se stalo již na Popeleční středu 1. března 2017, kdy byl až do 19. dubna instalován v kněžišti kostela. V rámci tradičních postních salvátorských výtvarných intervencí.

Na odborném kolokvium, které se konalo ve středu 19. dubna 2017 v sakristii kostela Nejsvětějšího Salvátora, dorazili prof. Jan Royt, prof. Ivo Hlobil, dr. Marius Winzeler, současný ředitel Sbírky starého umění Národní galerie, historik Dušan Foltýn, archeolog Jan Havrda, který zásadně přispěl k odpovědím na otázky ohledně kontextu a místa objevu, tedy zaniklého dominikánského konventu a ředitel pražského pracoviště  NPÚ Ondřej Šefců. Pozvání přijal i mezinárodní host – dr. Marcin Szyma z Jagellonské univerzity v Krakově.

První část večera „Kristus v Getsemanech“ se dvěma tezemi proslovenými prof. Roytem a prof. Hlobilem a s následnou diskusí moderoval památkář Filip Srovnal, druhou část o dominikánském klášteře sv. Klimenta moderoval ředitel Centra teologie a umění při KTF Norbert Schmidt. Nejdříve archeolog Jan Havrda referoval o archeologickém výzkumu kláštera sv. Klimenta a jeho historii, kterou výzkum rozhodujícím způsobem obohatil a zpřesnil. Následně vystoupil dr. Marcin Szyma s popisem stavebního vývoje dominikánského konventu v Krakově, který na rozdíl od pražského stále stojí. Právě z Krakova patrně přišli dominikáni do Prahy. Do debaty nad dosavadními poznatky se zapojil také historik monastické architektury Dušan Foltýn z Centra medievistických studií. Zdůraznil, že pro historiky středověku je archeologický nález částí pražského dominikánského kláštera sv. Klimenta důležitější, než nález unikátního gotického fragmentu, o kterém bylo referováno v první půlce kolokvia.  

Odbor archeologie NPÚ, ÚOP v Praze se dlouhodobě podílí na archeologickém výzkumu dominikánského kláštera sv. Klimenta. Archeolog Jan Havrda v areálu Klementin provádí záchranné a zjišťovací výzkumy již více než dvacet let. Kromě J. Havrdy se výzkumů v posledních letech zúčastnil i M. Kovář a A. Žďárská. Je nutno zmínit, že o podobě konventu, umístění a stupni dochování měli ještě nedávno odborníci jen mlhavou představu. Je obrovským úspěchem a zásluhou celého archeologického týmu pražských památkářů, že klášter tak významný ve 13. a 14. století, byl do takové míry archeologicky objeven a zdokumentován. Konvent patřil k nejvýznamnějším církevním institucím v zemi. Kromě jiného se jednalo se místo, kde se potkával svět řádu bratří Kazatelů se světem  politiky, kde zasedaly soudy či např. i městská rada Starého Města a konaly se sněmy českých pánů.

Projekt instalace objeveného fragmentu Krista v Getsemanech a vydání katalogu http://ctu-uk.cz/kristis-v-getsemanech-katalog s prvními výsledky bádání a srovnávacími materiály inicioval Norbert Schmidt z Centra teologie a umění Katolické teologické fakulty UK s přispěním Martina Staňka z pražské akademické farnosti Nejsv. Salvátora http://www.farnostsalvator.cz/clanek/2219/kristus-v-getsemanech---objeveny-goticky-fragment-v-kostele-nejsv--salvatora#.WQnCttz0Vpg . Pořadatelé kolokvia vyzdvihli skvělou spolupráci kunsthistoriků, historiků, archeologů, památkářů a dalších odborníků. Zvláštní poděkování bylo vysloveno pražskému pracovišti Národního památkového ústavu, za pomoc s analýzami nálezu jak v restaurátorském pracovišti Akademie výtvarných umění, tak v Geologickém ústavu Přírodovědecké fakulty u prof. Richarda Přikryla.

Proč kvůli relativně drobnému, 12 centimetrů vysokému gotickému reliéfu organizovat odborné kolokvium? Záleží na otázkách, které si odborníci při setkání s novým uměleckým dílem položí. Prof. Royt v první tezi vyslovil základních otázek hned několik a objasnil, že odpovědi lze nalézt, nicméně možná jen za cenu vzniku dalších otázek. Fragment – pravděpodobně – reliéfu, poměrně nízkého, subtilního, určil materiálově prof. Richard Přikryl: jde skoro jistě o opuku patrně z oblasti Loun. Další otázky zní, zda pochází reliéf opravdu z kostela Nejsv. Salvátora, zničeného husity v srpnu 1420, a co představuje. Téma Ježíše Krista při modlitbě v Getsemanské zahradě na Olivetské hoře vychází při srovnání nejen s Třeboňským oltářem jako jasná volba, nicméně není vyloučené, že se jedná o jiný námět, který v zobrazení už nevidíme. Nic podobnějšího se ale v umění 14. století nevyskytuje, byť se téma Olivetské hory objevovalo do konce 14. století jen raritně a na oblibě získalo jako téma devótní především až od počátku století následujícího v souvislosti s hnutím Devotio moderna. Drapérie reliéfu je nesmírně měkká, až malířsky pojednaná, což potvrzuje závěry o těsném vztahu malby a sochařství krásného slohu. Nicméně na základě ztvárnění vlasů a vousů, které není až tak dekorativní, jak zdůraznil prof. Royt, lze fragment datovat do doby těsně před nástupem internacionálního krásného slohu, tedy do let 1370 – 1380. Pokud pochází z kostela dominikánů sv. Klimenta, je další otázkou, kde byl reliéf zobrazující večerní scénu na Olivetské hoře  původně umístěn.

Prof. Hlobil, který se tématem Olivetské hory ve středověkém umění dlouhodobě zabývá, ocenil minuciózní práci středověkého umělce, kterou lze přirovnat k tehdejším iluminacím v rukopisech, vycházejícím z giottovské tradice. Přiklonil se k dataci nejdříve kolem roku 1380. Pravděpodobně nikdy přesně neurčíme, odkud fragment pochází, ale je skoro jisté, že se jedná o jednu zachovanou figuru ze sousoší, pravděpodobně epitafu. Dr. Winzeler v diskusi upozornil na jedinečnou podobu fragmentu a jeho vynikající dochování a otevřel debatu o tom, zda se nejedná o záměrně opracovaný kus memoriální památky, pietně upravené, s devótním účelem.

Stejně zajímavé je, jak se zlomek dostal do sakrária, jakéhosi posvátného kanálku, umístěného nedaleko od oltáře. Jan Havrda potvrdil, že podle doprovodných nálezů lze určit dobu uložení předmětu do sakrária, a to do přibližně  1. poloviny 18. století. Zdá se, že fragment byl do sakrária uložen záměrně. V popelu a jemné suti se jednalo o jediný velký předmět, který byl nalezen.

Jak významný tedy nález Krista v Getsemanech je v kontextu našeho poznání středověkého umění a architektury? Ani dnes není zcela běžné něco podobného najít, i když při počtu zničených památek v minulých staletích je skoro jisté, že se v zemi nachází nemalé množství takových reliktů. Objevený fragment Krista v Getsemanech je příkladem nesmírně krásného kvalitního reliéfu s prokazatelnými malířskými kvalitami, svědčícího o obrovské zručnosti kameníka, který si přesně rozměřil svou práci a provedl ji v udivujících detailech, jak je zřejmé z jemných záměrných rýh. S pomocí archeologie se tak můžeme v budoucnu nadít ještě dalších takových podnětných objevů.

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.