Autor: Tomasz Cymbalak
Publikováno dne: 02. 06. 2021

Reliéfní pamětní deska s podobiznou Prof. PhDr. Edvarda Beneše, Dr. h. c. (28. 5. 1884 – 3. 9. 1948)

Před více než sedmi lety, v průběhu záchranného archeologického výzkumu, byl pracovníky našeho odboru odhalen nevšední artefakt. Během terénních prací, jež byly realizovány u křižovatky ulic Národní třída a Mikulandská (č. výz. NPÚ PR 2013/33) a předcházely výstavbě polyfunkční budovy „DRN“, byla nalezena nástěnná pamětní deska s podobiznou druhého prezidenta Československé republiky. 

Před více než sedmi lety, v průběhu záchranného archeologického výzkumu, byl pracovníky našeho odboru odhalen nevšední artefakt. Během terénních prací, jež byly realizovány u křižovatky ulic Národní třída a Mikulandská (č. výz. NPÚ PR 2013/33) a předcházely výstavbě polyfunkční budovy „DRN“, byla nalezena nástěnná pamětní deska s podobiznou druhého prezidenta Československé republiky. Bronzová plastika (ev. č. 2013/33-E-16-sběr), byla objevená ve spodní části recentního zásypu jedné ze sklepních místností náležejících k reliktům původního čp. 136/II v Mikulandské ulici (tzv. Deymova domu; Obr. 1, 2).

Obr. 1: Plocha výzkumu č. NPÚ PR 2013/33 s vyznačením místa nálezu (zelená šipka) plakety (čp. 136/II v Mikulandské ulici, tzv. Deymův dům); červená – odstraněné konstrukce bývalých čp. 137/II a 136/II a dochované zdí čp. 135/II (Schönkirchovský palác); bíla – stavební konstrukce odhalené archeologickým výzkumem; modrá / fialová / tmavě zelená – historické dlažby. Digitalizace: M. Kalíšek 2014. Archiv OA NPÚ PR.


Obr. 2: Dům čp. 136/II na počátku 20. století; neznámý autor. In: Muk, J. 1967: Národní třída a budovy v ní zbořené v roce 1966. Staletá Praha 3, 1967, 86–90.


Precizně zpracována jednostranná litá plaketa má tvar obdélníku (šířka 33,8 cm, výška 48,8 cm, síla desky 0,6 cm), přibližnou výšku reliéfu 2,4 cm a podle dostupné literatury se jedná o jednu z největších plastik toho druhu, jež ztvárňují E. Beneše (Obr. 3, 4).

Obr. 3: Líc plakety ve stavu po vyzvednutí. Foto: T. Cymbalak, 2013. Archiv OA NPÚ PR.


Obr. 4: Líc plakety po základním očištění. Foto: F. Flek, 2021. Archiv OA NPÚ PR.


 Avers: Podobizna prezidenta Beneše zleva. Dole, pod portrétem nápis: Dr. ED. BENEŠ. Vlevo nad zkratkou dodatečně (po odlití) proveden, ať už vyražením jednotlivých písmen nebo vyrytím, podpis J. BLECHA. Na základě konzultaci, kterou nám poskytl Ing. arch. Petr Haimann, mohlo se jednat o označení majitele desky (Obr. 5). Revers: konkávní; opatřen nálitky se závitem pro upevnění na dřevěnou desku či zeď (Obr. 6).

Obr. 5: Detail na líci plakety s podpisem J. BLECHA. Foto: F. Flek, 2021. Archiv OA NPÚ PR.


Obr. 6: Rub plakety, původní stav. Foto: F. Flek, 2021. Archiv OA NPÚ PR.


Předpokládáme, že plaketa byla vyrobena v prvním období působení E. Beneše na postu presidenta, tj. před druhou světovou válkou (14. 12. 1935 – 5. 10. 1938). Není ovšem vyloučeno, že k jejímu zhotovení došlo mezi léty 1945-1948. Domníváme se, že plastika byla původně umístěná v rámci prostor domu, bližší lokalizaci se nám bohužel nepodařilo stanovit. V době odhalení byl předmět zabalen do degradovaného novinového papíru. Odhadujeme, že okamžik depozice je možno spojovat s podzimem 1938, respektive jarem či nejpozději podzimem roku 1948. Prostora, ve které byla nalezena zde prezentována pamětní deska, vznikla v novověkém období za účelem zajištění zdroje pitné vody pro celý dům (výstavba rozměrné / 8 m hluboké studny; Obr. 7, 8).

Obr. 7: Místo nálezu, původní vstup do novověkého sklepa bývalého čp. 136/II po vyklizení recentního zásypu. Foto: T. Cymbalak, 2013. Archiv OA NPÚ PR.


Obr. 8: Místo nálezu, novověký sklep bývalého čp. 136/II po vyklizení recentního zásypu. Ve valounové dlažbě viditelné původní roubení studny zhotovené z druhotně použitých architektonických prvků. Foto: T. Cymbalak, 2013. Archiv OA NPÚ PR.


Dendrochronologické datování dřevěných prvků nalezených v nejspodnější partii studny a tvořících její součást (sací zařízení - borovice, 1855+; bednění - jedle, 1778+ a 1802+; provedl T. Kyncl), umožňuje její vznik spojovat s velkou přestavbou domu, k níž došlo v 1. polovině 19. století. Další závažnější úpravy Deymova domu proběhly v následující dekádě a druhé polovině 19. století, taktéž v prvních desetiletích 20. století. Ve třicátých letech minulého století v budově sídlil Svaz záložen (peněžní ústředí občanských záložen). Počátkem padesátých let se zde přestěhovalo nakladatelství Svět sovětů, jeho redakce v budově setrvala do roku 1963, prodejna až do roku 1966. Nadzemní část čp. 136/II (v závěrečné fázi existence objektu se jednalo o čtyřpodlažní stavbu klasicistního původu od stavitele J. H. Frenzela z roku 1837 s upravenou fasádou z roku 1882) byla zrušena v roce 1966, a to v návaznosti na nucenou regulaci Národní třidy (Obr. 9).

V jejím důsledku se uliční trakt domu ocitl v trase vozovky a chodníku, střední a zadní partie domovní parcely na nově vytvořené proluce. Obdobný osud se dotkl i sousedního Mitrovického paláce (čp. 137/II). Stavební konstrukce a sklepní prostory obou historických budov, jež původně náležely k několika měšťanským domům z doby gotiky, byly po prolomení klenebních oblouků zasypány a do doby výzkumu ponechány na původním místě.

Obr. 9: Pohled na dům čp. 136/II v Mikulandské ulici a usek původní zástavby na Národní třidě v polovině 20. století. Fotodokumentace stavu budov čp. 136 a čp. 137 před jejich demolicí (965-66). Fotografie zachycuje rozestavěné koleje tramvajové tratě. (Archiv odboru výstavby ÚMČ Praha 1).


Literatura:
Haimann, P. 2006: Slovník autorů a zhotovitelů mincí, medailí, plaket, vyznamenání a odznaků se vztahem k Čechám, Moravě, Slezsku a Slovensku (1505-2005). Praha.
Novák, E. 2008: Naši prezidenti na mincích, medailích a plaketách: 1918, 1993, 2008. Nymburk.  

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.