Archeologický výzkum v domě čp. 509 v Havelské ulici

Od konce března do července 2022 probíhal ve dvou etapách záchranný archeologický výzkum ve dvoře domu čp. 509 v Havelské ulici na Starém Městě pražském, který navázal na několik menších akcí realizovaných v tomto objektu v minulých letech. Na ploše cca 100 m2 bylo dokumentováno historické nadloží o mocnosti až 3 m. Ačkoliv byla část plochy porušena recentními výkopy pro kanalizaci, podařilo se zachytit rozsáhlé pozůstatky kontinuálního osídlení od konce raného středověku až po současnost. Stavební počátky památkově chráněného objektu čp. 509, ležícího v srdci bývalého Havelského města, spadají do období kolem poloviny 13. století.

V rámci archeologického výzkumu se ve svrchní partii nadloží podařilo zachytit sídlištní souvrství mladšího i staršího novověku, které mj. reprezentovalo několik úrovní valounových dlažeb a také řada stavebních konstrukcí. Období vrcholného středověku se na zkoumané parcele neslo ve znamení výstavby dvorního křídla domu v 2. polovině 14. století, která je doložena mohutnými navážkami přemístěného podložního štěrkopísku. Mimořádné majetkové poměry původní obyvatel dokládají nálezy z nevelkého odpadního objektu situovaného ve střední části parcely, jejichž datování spadá do 2. poloviny 13. až počátku 14. století. Jednalo se o zlomky několika skleněných nádob, mezi nimiž vynikala malovaná číše, pocházející patrně z oblasti jižní Itálie. Horizont 12. až počátku 13. století reprezentovalo několik úrovní zpevněných pochozích povrchů, které procházely celou plochou dvora, dále zahloubený dům a soustava pyrotechnologických zařízení. Nejstarší sídlištní vrstvy bylo možné na základě přítomnosti keramiky s kalichovitými a archaicky zduřelými okraji zařadit do období závěru 11. a 1. poloviny 12. století.

V zadní části dvora byly dokumentovány také pozůstatky raně středověkého řadového pohřebiště, známého již z předchozích fází výzkumu. Jednalo se celkem o 3 hroby, přičemž z jednoho z nich se podařilo vyjmout kromě nože také torzo dřevěného vědérka s železným kováním. Srovnání s obdobnými nálezy tak umožňuje datování pohřebiště do 2. poloviny 9. až počátku 10. století.

fb-share-icon