Archeologie v podzemí
Pražské podzemí protíná řada tunelů malých i větších profilů.Odkolektorovýchtunelůaž po kanalizační štoly. V současné době probíhá stále ještě výstavba nových a současně rekonstrukce starších ražených liniových staveb. Při jejich výstavbě dochází často k výraznému narušení historického nadloží. Archeologický výzkum, vzhledem k specifičnosti těchto akcí, provází řada komplikací. Například jednou z podmínek práce archeologa v ražených dílech je nutnost absolvovat školení umožňující vstupovat na pracoviště organizací, které provádějí činnost hornickým způsobem.
Kolektorové štoly
Kolektorové štoly o velkém profilu jsou raženy v různých hloubkách. Z hlediska archeologie jsou zajímavé pouze mělce, nehluboko umístěná díla. Jejich světlost je 2 – 3 m a šířka okolo tří metrů.
Kolektory jsou situovány pod dnešními ulicemi s tím, že se z nich oddělují jednotlivé přípojky k různým objektům. Stěny kolektorů jsou plně paženy a následně vyztuženy stříkaným betonem. Vzniklý tunel pak slouží k uložení většiny inženýrských sítí v daném místě. Případná oprava nebo uložení nového kabelu či potrubí do kolektorového tunelu již nepřinese nutnost narušit výkopovými pracemi městskou komunikaci a příslušné terény.
Provádění standardního záchranného archeologického výzkumu je při jejich budování značně obtížné. Z bezpečnostních důvodů není většinou možné, aby nadloží bylo rozebíráno archeologicky.
Ražbu vždy provádí dodavatel stavby (v Praze nejčastěji firmy Metrostav nebo Subterra) dle závazných technologických postupů. Na průběh prací dohlíží Český báňský úřad. Současně s ražbou probíhá okamžité pažení. Archeologická dokumentace může tak probíhat pouze na čele tunelu. I to je v některých případech nutné částečně zapažit, aby se předešlo možnému zavalení. I přes nutnou rezignaci na rozebírání nadloží, dokumentace čelních profilů přináší množství relevantních informací.
Štoly o malém profilu
Nejčastěji se jedná o ražené kanalizační přípojky nepravidelně oválného profilu s rovným dnem. Jejich výška je obvykle okolo 1,3m a maximální šířka nepřesahuje 1 m. Jsou raženy z nevelkých šachet umístěných nejčastěji v suterénech domů. Směrují obvykle tak, aby se napojily na hlavní kanalizační řad v nejbližší ulici. Jejich hloubka se pohybuje od 3 do 7 m od současného povrchu. Délka těchto štol většinou nepřesahuje 15 m. Strop a částečně i svrchní partie boků jsou paženy železnými pažnicemi, které jsou vzepřeny ocelovými rámy. V případě, že procházejí nadložními vrstvami či do podloží zahloubenými objekty, je možné provádět dokumentaci na nezapažených stěnách štoly. Při dokumentaci je nutné se spokojit se vzorkováním jednotlivých situací.