Rubrika: Nezařazené

Důležitou součástí naší práce není jen odkrývání tajemství minulosti skryté pod povrchem dnešního města, ale také jejich zachování pro budoucí generace, tedy péče o památky již známé a snaha o identifikaci a popsání těch, které na své objevení teprve čekají. Současná Praha ale zaujímá výrazně větší část krajiny než její historická předchůdkyně, a je proto třeba věnovat patřičnou pozornost i jejím okrajovým částem. Právě zde se totiž nachází mnoho cenných archeologických památek, které pomáhají pochopit fungování města a jeho zázemí jako celku od středověku až do dnešních dní. Neméně důležité jsou i pozůstatky osídlení pravěkého, tedy z doby, kdy byl prostor dnešního historického města obydlen spíše zřídka a většina sídelních aktivit a mocenských center se koncentrovala mimo něj.

V uplynulých dnech vyšlo poslední číslo sborníku, vydávaného Muzeem hlavního města Prahy. Sborník s číslem 27 je věnován Ivaně Boháčové k jejímu významnému životnímu jubileu. Vzhledem k zaměření oslavenkyně je logické, že většina příspěvků se zabývá problematikou středověku, nicméně nechybějí ani práce týkající se pravěkých období. Vzhledem k šíři přispěvatelů se ve sborníku vyskytují i práce s mimopražskou či dokonce zahraniční tématikou.

Pracovníkům odboru archeologie NPÚ Praha byla po krátké pauze opět nabídnuta příležitost provést archeologický výzkum uprostřed řečiště Vltavy, v centru Prahy. V tomto, novém případě, se jednalo o Šítkovský jez, kdy bylo přikročeno k jeho částečné rekonstrukci.

Ve dnech 28. – 31. 8. 2024 proběhla v Římě výroční konference Evropské asociace archeologů (EAA). Hlavním mottem tohoto ročníku bylo „Persisting with change“. Akce se konala v areálu jedné z nejstarších italských univerzit – Sapienza Universitá di Roma, jejíž kampus zároveň patří k nejrozsáhlejším v Evropě.

Poměrně čilá stavební aktivita v areálu Strahovského kláštera je průběžně sledována a probíhají zde záchranné archeologické výzkumy, převážně menšího rozsahu. Aktuální projekt má za cíl výstavbu místnosti pro nový rozvaděč a zároveň propojit části kláštera v místech poblíž vstupu do knihovny. Během výzkumu se ukázalo, že se zde zachovaly archeologické terény z průběhu novověku až raného středověku.

S malým zpožděním vyšlo druhé číslo našeho čaposopisu roku 2023 věnované, jako obvykle, především archeologickým nálezům.

Městská část Praha-Vinoř a její okolí patří mezi území, která jsou již delší dobu v popředí zájmu archeologického bádání vícero odborných institucí. Z katastru této obce je díky tomu známo již mnoho významných památek archeologické povahy, mezi nimž v poslední době vynikají zejména v loňském roce odkryté pozůstatky rondelu z mladší doby kamenné, dále pak přemyslovské hradiště nacházející se v bažantnici jihovýchodně od dnešní Vinoře a nedávno zkoumané relikty vrcholně středověké až novověké tvrze v prostoru hospodářského dvora náležícího k Vinořskému zámku.

S mírným zpožděním se na trhu objevil další svazek, tentokrát první číslo ročníku XXXIX (2023). Z obsahu chceme upozornit hned na první článek, v němž Petr Uličný přinesl nový pohled na podobu zaniklého Zderazského hrádku na Novém Měst pražském. Autor při svých závěrech vyšel z nově identifikované kresby holandského malíře Roelandta Saveryho. Z dalších textů nelze opomenout vzpomínku na dlouholetého  člena redakční rady Staleté Prahy Petra Sommera, kterou předkládáme v celku.  

Vzhledem k záměru kláštera postavit na místě kotelnu, bylo cílem výzkumu  (listopad 2023),  ověřit či vyloučit  zde předpokládanou existence hrobů z  18. století,  kdy  budovy kláštera sloužily jako vojenský špitál. Dvě sondy  výzkumu položené v jihozápadním rohu dnešního klášterního areálu poměrně těsně navazovaly na budovu klášterní sýpky.