Rubrika: Nezařazené

Před delší dobou bylo z tiskárny doručeno 2. číslo 38. ročníku časopisu Staletá Praha za rok 2022 o rozsahu 188 stran. Obsahuje 6 recenzovaných příspěvků věnujících se středověkým a raně novověkým tématům a v Aktualitách tradiční přehled stavebněhistorických (SHP) a operativních průzkumů a dokumentace (OPD), realizovaných NPÚ v Praze v předminulém roce 2021. Aktuální číslo je prvním, které nejen otisklo cizojazyčný příspěvek, ale také prvním, u něhož byl z finančních důvodů snížen náklad na pouhých 300 kusů. Sekci Články/Articles otevírá obsáhlý téměř čtyřicetistránkový příspěvek Archeologický výzkum na zahradě Anežského kláštera v Praze : K poznání předlokačního osídlení severovýchodní části Starého Města autorské trojice Michal Tryml, Pavel Taibl a Jan Havrda (strany 2–39).

V polovině března se již počtvrté konala mezinárodní konference „Przeszłość ma przyszłość! / The Past Has a Future!”. Pořadatelem pětidenního (13. – 17. 3.) odborného setkání byla Fakulta archeologie Varšavské univerzity. V současné podobě funguje od 1. září 2020 a jedná se o největší archeologickou akademickou instituci v Polsku a jednu z největších na světě. S různou intenzitou pražský Odbor archeologie NPÚ spolupracuje s kolegy z Varšavy již bezmála 20 let. Obdobně jako i v minulých ročnících se naše pracovitě na akci podílelo aktivně.

Konečně vychází základní zpracování výsledků archeologického výzkumu areálu kostela Stětí sv. Jana Křtitele v Dolních Chabrech (Praha 8). Výzkum probíhající v letech 1973 až 1975 odkryl v interiéru kostela a v jeho bezprostřední blízkosti pozůstatky tří starších církevních staveb, které se na místě v rychlém sledu od druhé poloviny 11. století do konce století následujícího vystřídaly. Kniha mj. poprvé představuje v úplnosti nálezy fragmentů podlahy v pořadí třetího kostela (rotundy), sestavené z keramických dlaždic s ojedinělou reliéfní výzdobou. Výzkum odkryl i část pohřebiště, které při kostelních stavbách fungovalo.

Ve dnech 6. – 7. 10. 2022 se v historické budově Jihočeského muzea v Českých Budějovicích konalo
pracovní zasedání Odborné skupiny pro dějiny skla ČAS.
Kolokvium bylo pořádáno ve spolupráci s Jihočeským muzeem v Českých Budějovicích a Jihočeskou
univerzitou v Českých Budějovicích.
Po slavnostním úvodu a přivítání účastníků proběhla rekapitulace dosavadní činnosti Odborné
skupiny s výhledy do budoucna, pak následovaly bloky příspěvků členů a externích spolupracovníků.
Závěrem došlo k promítnutí dokumentárního filmu Putování za krušnohorským sklem, který vznikl
v rámci příhraničního projektu. Bohatý program byl doplněn posterovou prezentací.

Pokles tržeb související s nižším přílivem zahraničních návštěvníků v důsledku epidemie koronaviru využila řada soukromých investorů k realizaci připravovaných staveb nebo jejich rekonstrukcí. Jedna taková se odehrává ve srostlici tří měšťanských domů v Karlově ulici. Dům čp. 165 je významný bohatou stavební minulostí. Jeho základ tvoří zděné jádro románského dvorce, který zde byl založen na počátku 13. století.

Od konce března do července 2022 probíhal ve dvou etapách záchranný archeologický výzkum ve dvoře domu čp. 509 v Havelské ulici na Starém Městě pražském, který navázal na několik menších akcí realizovaných v tomto objektu v minulých letech. Na ploše cca 100 m2 bylo dokumentováno historické nadloží o mocnosti až 3 m. Ačkoliv byla část plochy porušena recentními výkopy pro kanalizaci, podařilo se zachytit rozsáhlé pozůstatky kontinuálního osídlení od konce raného středověku až po současnost. Stavební počátky památkově chráněného objektu čp. 509, ležícího v srdci bývalého Havelského města, spadají do období kolem poloviny 13. století.

V zimě roku 2022 proběhl výzkum ve sklepě staroměstského domu V Kolkovně 4. Dnešní dům byl postaven v roce 1905. Až do začátku 20. století zde, 100 m severně od Staroměstského náměstí stál rozsáhlý a členitý blok domů z různých historických období. Dnešní dům stojí v místech, kde se podle písemných pramenů ve 14. století nalézal výstavný vrcholně středověký dům, respektive jeho dvůr. Na konci 14. století objekt užíval král Václav IV.

Při archeologických výzkumech v Praze bývají nalézány přesleny vyrobené z výjimečného materiálu, jehož původ je nutno hledat na území dnešní Ukrajiny. Tyto nálezy – setrvačníky používané při výrobě příze pro následné tkaní látky – dokládají obchodní kontakty přemyslovských Čech s raně středověkými obchodními a výrobními centry na území současné severní Ukrajiny. Přesleny byly vyrobeny z načervenalé ovručské břidlice, jejíž ložiska se nacházejí v okolí města Ovruč v Žitomirské oblasti, asi 150 km severozápadně od Kyjeva.