Informace o obsahu čísla Staletá Praha 40, 2/2024
S omluvou za velké zpoždění si jménem redakce dovoluji informovat o druhém čísle Staleté Prahy za rok 2024. Obsahuje 5 recenzovaných článků s archeologickou a stavebně historickou tematikou, tak jak již bývá pro druhá čísla ročníku pravidlem. Tentokrát výrazný podíl – 3 články – tvoří příspěvky věnované nálezům a nálezovým situacím z Pražského hradu a Hradčan, jedna drobnější materiálie je věnována kostelu sv. Františka v Anežském klášteře a velká studie se zabývá kapesními cestovními slunečními hodinami v celostátním měřítku. Číslo má 192 stran A4 a v plném rozsahu, avšak v menším rozlišení, je přístupné na webu www.staletapraha.cz v sekci Archiv.
Jaromír Žegklitz nás na stranách 2–32 ve studii Kachle z dílny hrnčíře Adama Špačka a Pražský hrad seznamuje s výsledkem svého bádání nad souborem nálezů z terasy pod okny Rožmberského paláce na Pražském hradě. Dnešní terasa vznikla zasypáním hradního parkánu různorodým odpadem, v němž sonda zastihla zlomky luxusních kamnových kachlů, mezi nimiž byly i exempláře zdobené plátkovým zlatem. Reliéfní výzdoba některých kachlů je identická s reliéfy na kachlích z produkce hrnčířské dílny Adama Špačka získaných při výzkumech parcel, na nichž dnes stojí OC Palladium na náměstí Republiky a v sousední Truhlářské ulici. Autor prokázal, že novoměstská dílna Adama Špačka se podílela i na zdobnosti terakotových článků Pernštejnského paláce na Pražském hradě a spoluprací se zvonařem Jarošem se podílela na reliéfech na svatovítském zvonu Zikmund. Nečekaným přínosem je publikace renesančních účetních dokladů za výstavbu několika kamnových těles v Rožmberském paláci na Hradě i s jednotkovými cenami a časovými termíny, jak se dochovaly v archivu v Třeboni.
Podobně přínosné je i využití archivních zpráv ve článku Jiřího Fomína Archeologické nálezy norimberských cestovních slunečních hodin z Čech a Moravy na stranách 33–77. Tentokráte jsou využity soupisy majetku po úmrtí dvou pražských obchodníků z doby okolo roku 1600, z nichž se dovídáme cenové relace jednotlivých kategorií těchto výrobků. Autor kompletoval veškeré renesanční a raně barokní přenosné sluneční hodiny nalezené při terénních archeologických výzkumech v Čechách a na Moravě a roztroušené po mnoha institucích, jejich počet dosáhl 22 exemplářů. Publikovány jsou formou katalogu, který tvoří druhou část článku. Třetí část je věnována mistrům „kopassmacherům“, je doprovázena aktuálními seznamy norimberských mistrů s jejich mistrovskými značkami, jimiž identifikovali své výrobky. Tato studie, určená zejména mezinárodnímu odbornému společenství, je publikována dvojjazyčně – v tisku anglicky, na webu také v plné české verzi.
Dvojjazyčně – v tisku anglicky, na webu také v plné české verzi – je rovněž publikován příspěvek Filipa Facincaniho Neznámá pozdně přemyslovská přestavba presbytáře kostela sv. Františka v Anežském klášteře v Praze na stranách 110–128. Ač je to k nevíře, v tomto tak probádaném objektu zkoumaném mnoha generacemi historiků umění a staveb autor objevil trámovou výztuhu z doby po roce 1303, a identifikoval tak novou dílčí stavební etapu. Reagovala na dosud nerozpoznanou živelnou událost, která s největší pravděpodobností krátce předtím postihla Staré Město pražské. Trámové výztuhy jako technologický prvek se i jinde v gotických stavbách vzácně nacházejí, autor se proto věnuje i několika paralelám z Čech a Anglie.
Spolupráci archeologů a archiváře představuje studie Kateřiny Tomkové, Oldřicha Kotyzy a Petra Kopičky Rumování a planýrování staveniště tzv. Malého lobkovického domu na Pražském hradě v roce 1644 na stranách 78–109. Východiskem příspěvku jsou písemné prameny k novostavbě v Jiřské ulici ve východní části Pražského hradu, které se dochovaly v rodinném archivu roudnické linie rodu Lobkoviců. Mimo jiné líčí postup rozsáhlých zemních prací a vyvážení stavebního rumu při zřizování zázemí paláce v 17. století a dávají představu o rozsahu tohoto stavebního zásahu a poškození starších terénů. Stěžejním tématem jsou otázky spojené s fragmenty zdejšího raně středověkého pohřebiště. Autorka aktualizovala některé závěry, provedla důkladnou revizi nálezů a nálezových poměrů spojených s tímto funerálním prostorem a raně středověký pohřební areál mezi Jiřskou ulicí a Zlatou uličkou souhrnně prezentuje. Na základě archivních zpráv se pak autoři podrobně věnují novověkým stavbám severně Jiřské ulice.
Poslední studie od Gabriely Blažkové a Františka Adámka Výsledky záchranného archeologického výzkumu Schwarzenberského paláce v Praze na Hradčanech z let 2003 a 2004 prezentuje nejdůležitější závěry archeologické aktivity při stavebních úpravách pro NG v Praze. Na stranách 129–178 předkládá historický vývoj místa od cca 12. století po mladší novověk. Překvapivě poměrně mocné a dobře dochované stratifikace v sobě ukrývaly pozůstatky zděných i dřevěných konstrukcí a množství movitých nálezů. Umožnily charakterizovat dvě gotické etapy vývoje místa až do požáru v roce 1541, který podobu místa výstavbou paláce renesančního velmože radikálně změnil. Velký podíl ve studii je věnován několika souborům gotických a renesančních kamnových kachlů.
Na stranách 179–189 jsou prezentovány výsledky některých stavebněhistorických průzkumů a operativní dokumentace prováděných odborníky z odboru EDIS pražského pracoviště NPÚ. Vybraných devět akcí proběhlo v historickém jádru Prahy, ojediněle i v rámci Velké Prahy.
Závěrečné Aktuality jsou věnovány nekrologu pana docenta Ing. arch. Františka Kašičky, sestavenému ze vzpomínek několika jeho přátel a spolupracovníků. František byl dlouhodobým členem redakční rady Staleté Prahy, jeho příhodné komentáře k předkládaným rukopisům a i jeho usměvavou a laskavou tvář budeme velmi postrádat.
K zakoupení je časopis v prodejnách Academia, Karolinum Univerzita Karlova, Knihkupectví Juditina věž, v Infocentru NPÚ Na Perštýně 12 v Praze a na e-shopu NPÚ.
