K prodeji je Staletá Praha 38, 2022, číslo 2

Před delší dobou bylo z tiskárny doručeno 2. číslo 38. ročníku časopisu Staletá Praha za rok 2022 o rozsahu 188 stran. Obsahuje 6 recenzovaných příspěvků věnujících se středověkým a raně novověkým tématům a v Aktualitách tradiční přehled stavebněhistorických (SHP) a operativních průzkumů a dokumentace (OPD), realizovaných NPÚ v Praze v předminulém roce 2021. Aktuální číslo je prvním, které nejen otisklo cizojazyčný příspěvek, ale také prvním, u něhož byl z finančních důvodů snížen náklad na pouhých 300 kusů. Sekci Články/Articles otevírá obsáhlý téměř čtyřicetistránkový příspěvek Archeologický výzkum na zahradě Anežského kláštera v Praze : K poznání předlokačního osídlení severovýchodní části Starého Města autorské trojice Michal Tryml, Pavel Taibl a Jan Havrda (strany 2–39).

Těžiště příspěvku spočívá v novém vyhodnocení již letitého terénního výzkumu paní dr. Květy Reichertové na zahradě kláštera, kterého se ujal M. Tryml, za využití i nedávno realizovaných výzkumů pod vedením obou spoluautorů. Oproti dřívějším interpretacím se ukázalo, že prostor zahrady v sousedství řeky byl v předlokačním období využíván jen sporadicky a i hutnictví železa zde probíhalo ve značně omezenější míře, než se dosud uvádělo.

Druhý příspěvek v pořadí Archaeozoological and archaeobotanical findings from the excavations at Národní Avenue in Prague je věnován environmentálnímu výzkumu na rohové parcele Mikulandská/Národní, kde nyní stojí novostavba „DRN“. Je výsledkem práce týmu Zdeňka Sůvová, Petr Kočár, Romana Kočárová a Tomasz Cymbalak (strany 40–65). Početný archeozoologický a archeobotanický materiál z časového úseku závěr 11. až 19. stol. byl zpracován metodou vzorku. Obohatil naše vědomosti o chovu zvířat a pěstování rostlin, o minulém životním prostředí v lokalitě a jejím okolí, o introdukci nových domestikovaných druhů a importu exotického zboží i o metodách archeologického výzkumu. Tento příspěvek je ve Staleté Praze prvním publikovaným v angličtině s českým resumé, jeho plný text v překladu do českého jazyka je přístupný na webu http://www.staletapraha.cz/vydana-cisla/sp-38/2-2022 .

Třetí příspěvek je z pera Ing. Jiřího Fomína, správce depozitáře nábytku, hodin a obecných kovů v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze – Rudolfínské sluneční hodiny s planetními hodinami a gregoriánským kalendářem : Neznámý přístroj Erasma Habermela (strany 66–76). Věnován je dosud nepublikovanému přístroji ze sbírek Národního památkového ústavu, v současnosti uloženého v depozitáři zámku Rájec nad Svitavou. Jedná se o mimořádné kabinetní horizontální sluneční hodiny výrobce přístrojů Erasma Habermela, který byl od roku 1593 výrobcem mechanických přístrojů na dvoře císaře Rudolfa II. a zemřel v Praze roku 1606. Text obsahuje podrobný popis hodin a jejich funkcí a porovnává je s jinými přístroji jejich autora. V článku jsou také podána nová zjištění týkající se života Erasma Habermela a jeho rodiny.

Oproti tomu následující článek Jeden flútek český od Michala Trymla je věnován běžné nekvalitní náhražkové minci z husitských časů, nalezené při stavbě OD Kotva v hrobě na pohřebišti kostela sv. Benedikta (strany 77–85). Mince sama zajímavá není, navíc je ztracená, zajímavou se stala až svým použitím v pozici obolu mrtvých u skeletu, jehož 14C datování je v rozporu s datováním mince.

Raně gotickému opevnění z 13. století na Malé Straně se věnuje Jarmila Čiháková v objemném pátém příspěvku Opevnění jižního a východního obvodu raně gotického předchůdce dnešní Malé Strany (strany 86–157). Cílem bylo shromáždit maximum dostupných informací o jižní a východní straně městského opevnění, podložených stavebněhistorickým a v posledních desetiletích také archeologickým výzkumem. Nově je prezentována kriticky prověřená a novými nálezy obohacená síť stop po městské fortifikaci, mnohá archeologicky získaná zjištění jsou zde publikována poprvé. Jsou porovnány parametry jednotlivých prvků struktury opevnění na všech stranách města i s přihlédnutím na východní opevnění Pražského hradu. Je prezentován i nový pohled na postup opevňovacích prací v jádru Prahy, plynule přecházející mezi jednotlivými samostatnými městy se závěrem, že práce začaly na východní straně předlokační aglomerace na Malé Straně, kde však byly přerušeny a přesunuty na Staré Město, odkud se v 50. letech vrátily na levý břeh. Panovníkovy finanční možnosti, ale nejspíše provozní důvody (lomy, přesuny materiálu, lidské zdroje) limitovaly aktuální rozmach a intenzitu stavebních prací na městském opevnění a vylučovaly jejich souběh na obou březích.

Poslední, šestý článek sepsala osvědčená autorská dvojice Miroslav Kovář a Martin Musílek, která se tentokrát věnovala novému pohledu na blok mezi ulicemi Provaznická a Na Můstku v bývalém městě sv. Havla, v dnešní Rytířské ulici. Blok, v polovině 13. století na nejprestižnější pražské adrese, se skládal z pěti domů s věžemi. Autoři se věnují jejich archivní historii, terminologii a stavebně historickému průzkumu, z něhož interpretují jejich vývoj na parcele, chronologii a analogie.

Aktualitách pojednané operativní akce OPD z roku 2021 pražského pracoviště NPU se týkají lokalit:

Praha 1-Malá Strana, čp. 320, Šporkova 10, Jánská 5, dům U Kameníka – střešní altán a podkroví (Kateřina Knotová)

Praha 1-Nové Město, čp. 139, Národní třída 8, konvent voršilek – místnosti 2. patra středního traktu se zbytky původních nátěrových vrstev (Adam Černý, Ladislav Bartoš)

Praha 1-Nové Město, čp. 1113, Truhlářská 8 – černá kuchyně (Anna Piskáčková)

Praha 1-Staré Město, čp. 135, Linhartská 4 (Kateřina Knotová, Anna Piskáčková)

Praha 1-Staré Město, čp. 540, Ovocný trh 1, Stavovské divadlo (Adam Černý, Kateřina Knotová)

Praha 1-Staré Město, čp. 799, U Obecního dvora 7, Kozí 10 – zdivo dvorního objektu (Anna Piskáčková, Jana Sodomková)

Praha 5-Jinonice, čp. 1, Na Vidouli 1, zámek – západní křídlo a provětrávaná podlaha ve sklepě severního křídla (Anna Piskáčková). Na třetí straně obálky se čtenář dozví o vydání monografie Románský kostel v Dolních Chabrech a jeho předchůdci od autorů Zdeňka Dragouna a Michala Trymla, s přispěním menšího kolektivu dalších autorů. Kniha o 280 stranách vyšla na konci roku 2022 jako 9. svazek edice Archeologické prameny k dějinám Prahy (APDP) a podrobně informuje o objevech v kostele Stětí sv. Jana Křtitele při archeologickém výzkumu v 70. letech minulého století.

fb-share-icon