Na Slupi
Záchranný archeologický výzkum proběhl v místech výstavby obytného komplexu a to od října 2004 do července 2005. Na ploše o rozloze téměř 1 ha byla zachycena lidská aktivita z mnoha historických epoch – od paleolitu až po současnost.
Z období pravěku byly vedle sekundárně přemístěné kamenné industrie z období paleolitu nalezeny především sídlištní jámy z eneolitu a mladší doby bronzové (kultura knovízská štítarská), velkým překvapením byl nález několika keltských kostrových hrobů z doby laténské. V raném středověku (9.-10. století) tato lokalita byla součástí pohřebiště, jehož centrum se pravděpodobně nacházelo východně od zkoumané plochy. V mladším období, kdy toto místo ztratilo svojí funerální funkci, je dokumentováno rozsáhlé raně středověké osídlení nepochybně související se založením Vyšehradu. Kotlovité výhně a mělké výkopy s nálezy strusek a bahenních rud a zlomků keramiky s kalichovitě profilovaným okrajem a jeho deriváty nepochybně souvisejí s pyrotechnologickou aktivitou v zázemí vyšehradského hradiště. Na tento horizont navázalo osídlení 12. a počátku 13. století, ze kterého bylo zachyceny zahloubené části tří domů, rozsáhlé jámy zaplněné odpadem vzniklým při výrobě železa i barevných kovů a další objekty. Výsledky výzkumu přispějí po svém zpracováním nejen k samotnému poznání výroby a zpracování kovů, ale i k organizaci výroby v přemyslovském státě. V rámci výzkumu byly také zkoumány terény z mladších období, od jam ze 14. století až po koželužnu a barvírnu usní z 19. století.