Náměstí Republiky
Jednou z největších akcí na které se za dobu své existence podílelo archeologické odd. NPÚ byl v letech 2003 až 2004 výzkum areálu bývalých kasáren na náměstí Republiky na Novém
Městě pražském. Rozsáhlý plošný výzkum byl vyvolán výstavbou komerčního centra Palladium.
Společné síly nad plochou mající rozlohu kolem 1,5 ha spojilo hned několik institucí. Pod patronací hlavního garanta celé akce společností ARCHAIA o.s., se na realizaci výzkumu podílela též Archaia Praha o.p.s. a Archaia Brno o.p.s.. Zkoumaná plocha našeho oddělení se nalézala na východní straně pozemku a tvořila přibližně 25% z celkové plochy. Výzkumem se podařilo odkrýt a zdokumentovat osídlení místa z období od raného středověku do současnosti. Sídelní vývoj zde probíhal přibližně ve 4 základních horizontech.
První horizont představoval situaci raně středověkého osídlení z 12. – 1. poloviny 13. století. Pozůstatky osídlení pokrývaly prakticky celou zkoumanou plochu. Hlavními doklady osídlení byla plošně rozsáhlé, avšak nevýrazná souvrství s početnými jámami, jamkami a zahloubeninami, které jako negativy převážně náležely k pozůstatkům různých konstrukcí dřevěné zástavby (obytné domy, hospodářské stavby, ohrazení). K nejpozoruhodnějším objektům patřily dva rozměrné zahloubené domy. V případě většího z obou domů původně dřevěnou konstrukci doplňoval zděný šíjový vstup, vedoucí do domu od východu. Proveden byl z opuky románskou stavební technikou z pečlivě opracovaných kvádříků.
Druhý horizont náležel novoměstské zástavbě nejméně 4 domovních parcel, postupně vznikající po založení Nového Města v roce 1348. Početná torza obvodových zdí z obytných domů, zahloubené suterény, ohradní zdi pozemků a dlažby pokrývaly na řadě míst zkoumanou plochu. Součástí každé z parcel byly studny, jímky, nádrže a výrobní zařízení, které v různých obdobích sloužily k potřebě svých majitelů. Časově se jednalo nálezy z období od 14. do 1. poloviny 17. století.
Třetí horizont odrážel zásadní změnu ve vývoji městského bloku započatou v 1. polovině 17. století. Většina městských domů byly na počátku uvedeného období plánovitě zbořena a nahrazena objekty kapucínského kláštera s kostelem a rozsáhlou zahradou. Naše plocha zahrnovala především plochu zahrady a místo nevelkého klášterního hřbitova.
Závěrečný, čtvrtý vývojový horizont byl spojen s érou vojenských kasáren, které zde zahájily svou činnost po zrušení kapucínského kláštera v závěru 18. století a přetrvaly na stejném
místě až do začátku 90. let 20. století. Armáda během prvního půlstoletí radikálně změnila stavební tvář místa. Z původního klášterního areálu zůstal zachován pouze kostel sv. Josefa stojící
na rohu náměstí Republiky a ulice Na Poříčí. Ostatní plochu zaplnily různé vojenské stavby. Vedle nejrozsáhlejší budovy mužstva v centrální poloze pozemku byly odhaleny například stáje pro nemocné koně nebo vojenské sklady. Za tuto dobu překryl povrch klášterní zahrady mocný příkrov navážek, který značně zvednul a vyrovnal původně nerovný terén původní plochy.
Po dva roky nepřetržitě probíhající výzkum přinesl nejen velice důležité informace o osídlení místa, ale též velice početný a pestrý soubor materiálních dokladů z každodenního života obyvatel Prahy.