Předběžné výsledky výzkumu v areálu Strahovského kláštera
Poměrně čilá stavební aktivita v areálu Strahovského kláštera je průběžně sledována a probíhají zde záchranné archeologické výzkumy, převážně menšího rozsahu. Aktuální projekt má za cíl výstavbu místnosti pro nový rozvaděč a zároveň propojit části kláštera v místech poblíž vstupu do knihovny. Během výzkumu se ukázalo, že se zde zachovaly archeologické terény z průběhu novověku až raného středověku.
Zeď z lomové opuky na maltu a hlínu severojižní orientace (zatím neznámého stáří) byla patrně základem sýpky nebo schodiště. Hloubka jejího založení výrazně kolísala, v místech výplně staršího rozměrného výkopu byl její základ (stavěný z velkých druhotně použitých pískovcových kvádrů) až o ca 1,5 m hlouběji. Zeď se zahlubovala do novověkých a středověkých souvrství. Do průběhu raného středověku je datována vrstva s keramickými formami a strusky barevných kovů, podle otisků na formách se zde vyráběly patrně liturgické předměty. Na bázi souvrství byla průběžná vrstva drcené opuky, která nasedala na uměle snížené podloží, které je tvořeno svahovinami (jílovité hlíny s kousky opuky). Ke snížení došlo pravděpodobně v období výstavby kláštera v 2. polovině 12. století za účelem zarovnání povrchu hospodářského zázemí kláštera. Po odstranění opukové vrstvy se objevily hrobové jámy zapuštěné do svahovin. Celkem zde bylo nalezeno 5 kostrových hrobů (dospělých i dětských), jejichž datace spadá do období konce 9. až průběhu 10. století (tedy dlouho před založením kláštera). Některé z hrobů, které se vzájemně porušovaly, byly obložené (i překryté) opukovými kameny, se zbytky dřevěných rakví (desek). Všechny skelety byly v natažené poloze na zádech, orientovány hlavou k západu. Výbava hrobů se skládala ze záušnic, náušniček, karneolových fazetovaných, jantarového, segmentových a skleněných korálků, pozlacených gombíků s tepanou výzdobou, železného nože. V nejstarším hrobě byla vedle rakve (dřevěného obložení) v zásypu uložena malá keramická nádobka s výzdobou vodorovných rýh a vlnice. Hroby jsou součástí původně patrně rozsáhlého pohřebiště, které nejspíš sloužilo jako místo posledního odpočinku pro zemřelé z blízkého Pražského hradu. Hroby doplňují mozaiku hřbitovního areálu, v minulosti byly nalezeny i u východního závěru baziliky a v západní části kláštera.
