Rekonstrukce Šítkovského jezu na Vltavě v centru Prahy

Pracovníkům odboru archeologie NPÚ Praha byla po krátké pauze opět nabídnuta příležitost provést archeologický výzkum uprostřed řečiště Vltavy, v centru Prahy. V tomto, novém případě, se jednalo o Šítkovský jez, kdy bylo přikročeno k jeho částečné rekonstrukci.

Toto stavební těleso rozkládající se mezi Novým Městem pražským a Smíchovem má poměrně zajímavou historii. Datace počátku jeho výstavby je zatím neznámá. Lze předpokládat, že vzniká pravděpodobně během 14. století spolu s dalšími vodohospodářskými stavbami na toku Vltavy v Praze. Samotný jez je pojmenován dle mlynáře Jana Šítka, jenž vlastnil rozličné majetky roku 1420 na pravém břehu Nového Města pražského.

Jeho podoba a přesná trasa se několikrát během staletí změnila. Nejstarší známá zachycená podoba jezu pochází z roku 1791 na Hergetově plánu Prahy. Zde je vyobrazen jako dvouramenný s bodem propojení u Smíchovské strany, přičemž obě dvě ramena u smíchovské strany břehu Vltavy byly kratší.

Radikální přestavba jezu proběhla v letech 1913 – 1924, kdy byl zcela změněn jeho průběh a také stavebně technické řešení.

Během rekonstrukčních prací na části jezu probíhal archeologický dohled a bylo možné zdokumentovat a částečně odebrat svislé vodorovné konstrukce, tzv. piloty z jeho konstrukce. Původní (starší) konstrukce jezu je zachována v dnešní východní (Novoměstském) části směrem od vorové propusti, která směřuje k Žofínu. Z dochovaných pilot byly odebrány vzorky, které jsou nyní analyzovány. Dle předběžných výsledků můžeme konstatovat, že dřevo použité v konstrukci jezu bylo smýceno v 17. století. Zpracování dat z výzkumu pokračuje a lze očekávat další nová zjištění.