Staletá Praha XXXIX/2023/číslo 2

S malým zpožděním vyšlo druhé číslo našeho čaposopisu roku 2023 věnované, jako obvykle, především archeologickým nálezům.

Z obsahu čísla vybírám:

Jan Zavřel – Jan Havrda – Karel Malý – Romana Kočárová: Archologické doklady středověkých metalurgických aktivit v pražském Klementinu – výroba a zpracování bronzu, mosazi a stříbra. Předmětem studie jsou pece a další nálezy z areálu Klementina a drobné nálezy objevené v okolí. Objevy výrobních zařízení (pecí), či drobných reliktů vzniklých jejich destrukcí, jakož i drobných nálezů archeometalurgických (hrudky a úkapky slitin barevných kovů, strusky, prubířských kamenů aj.) přispívají k poznání specializovaných výrobních aktivit v Praze v průběhu 12. a 13. století.

Jaromír Žegklitz: Protireformační kachlová kamna z hospodářského dvora v Nebřenicích (okr. Praha–východ). V areálu zámku v Nebřenicích bylo nalezeno redeponované torzo kamnového tělesa, související s nejstarší fází výstavby zdejšího hospodářského dvora na přelomu 1. a 2. čtvrtiny 17. století. Autor srovnáním reliéfů čelných stěn s ikonografickými prameny vyvozuje, že obsahový program reliéfů kamen byl vědomě koncipován jakožto protireformační. Takové hodnocení podporuje i osoba tehdejšího majitele a nejpravděpodobnějšího objednavatele kamen, Ondřeje Hannewalda z Eckersdorfu, přesvědčeného katolíka.

Hedvika Sedláčková – Dana Rohanová: Zapomenuté soubory skla z Prahy ze sbírek Umělecko-průmyslového musea v Praze. Ve sbírkách musea je uloženo osm souborů skla z pražských staveb bez bližších nálezových okolností. V souborech je obsaženo i sklo gotické a pozdně gotické, ale většina souborů obsahuje pouze renesanční sklo. V rámci vyhodnocení hrají důležitou roli chemické analýzy složení skla, dokládající nejen variabilitu složení ve všech obdobích, ale ukazující i možný původ skleněných výrobků.

Tomáš Cymbalak: Brumle – malý svědek hudební kultury a každodenního živta ve středověku a ranném novověku mezi archeologickými nálezy. Autor prezentací brumlí získaných archeologickými výzkumy v Praze zavádí interpretaci tohoto drobného předmětu jako hudebního nástroje do povědomí odborné, nejen archeologické obce. Jde o vůbec první českou publikaci těchto nástrojů, jež byly od vrcholného středověku v Evropě poměrně rozšířenými.

Michal Cihla – Andrea Holasová – Michal Tryml: Ještě k náhrobku sv. Vintíře v Břevnovském klášteře. Světcův hrob připomíná náhrobní deska, objevená v klášteře v 1. polovině 18. století. O jejím stáří a stylovém zařazení se vedou dlouholeté diskuse. Článek zkoumá možnost, nakolik může mechanoskopická analýza, tj. identifikace a následná interpretace stop po nástrojích, jimiž byl kámen náhrobní desky sv. Vintíře opracován, přispět k řešení otázek spojených se vznikem tohoto náhrobku a s jeho dnešní podobou.

Rubriku Sdělení zaplnil článek Heleny Čižinské: Ničení soch věnovaný novodobému obrazoborectví na území Prahy. Na konci čísla je jako obvykle uveden seznam stavebně historických a operativních průzkumů a dokumentace provedených NPÚ ÚOP v Praze za rok 2022. Z přehledu je nutné vyzdvihnout nález původní opukové střešní krytiny románské rotundy sv. Kříže Menšího v Konviktské ulici (L. Bartoš). Jde pravděpodobně o nejstarší dochovanou pražskou střešní krytinu. Nález by si zasloužil samostatný článek.