Výzkum při rekonstrukci kašny na horním Malostranském náměstí

V současné době probíhá další etapa výzkumu na horním Malostranském náměstí, který je vyvolán rekonstrukcí barokní kašny.
Při první etapě v roce 2006 byl proveden výzkum přímo před kašnou, kde byla navržena nová šachta pro vodovod. Pod současnou dlažbou se nalézalo souvrství písčitokamenitých vrstev. Vrstvy obsahovaly četné úlomky stavebního odpadu. Pod tímto souvrstvím se objevila poloha silně zahliněného písku s četnou břidlicovou drtí. Tuto polohu je možno interpretovat jako sekundárně přemístěné podloží (svahové sedimenty).

V zahliněném písku i ve vrstvách, které ho překryly, byly nalezeny zlomky novověké keramiky datovatelné do 16. – 17. století. Pod druhotně přemístěnými svahovinami se nalézalo souvrství splachů v podobě písčitých jílů, které byly v jednom místě proloženy vrstvou stavebního odpadu. V tomto souvrství byly nalezeny fragmenty keramiky ze 14. století. Pod souvrstvím splachů byly odkryta vrstvy tvořené šedočernou hlínou, patrně s příměsí organického materiálu a velmi vzácně s drobnými artefakty (hřebík, hrudka mazanice a zlomky vrcholně středověké keramiky 2. pol. 13. – 14. století), dále kousek dřeva a fragmenty zvířecích kostí. Souvrství vzniklo postupným nanášením materiálu na upraveném povrchu veřejného prostranství. V hloubce 1,8 m byla objevena nevýrazná dlažba, vyskládaná z mírně ohlazených opukových kamenů, mezi kterými se vzácně nalézaly říční valouny. Jednalo se o úpravu povrchu veřejného prostranství vrcholně středověkého Malostranského náměstí. Po jednání s investorem (MČ Praha 1) bylo docíleno změny projektu, který původně počítal se stavební jámou hlubší o 0,4 m. Objevená vrcholně středověká dlažba Malostranského náměstí tak nebyla zničena, ale byla překryta geotextilií a zůstala zachována pod dnem současné vodoměrné šachty.
Na konci července 2007 byla zahájena druhá etapa rekonstrukce kašny, a to budováním nové kanalizace. V místě hlavního kanalizačního řadu je situována šachta hluboká 5,5 m, z které bude bezvýkopovou technologií vyvrtána 14,4 m dlouhá kanalizační přípojka pro zmíněnou kašnu. Tato technologie je šetrná k archeologickým situacím, kromě vstupní šachty nemusí být hlouben dlouhý a hluboký výkop. Šachta je situována před budovou HAMU západně od kašny. Přímo pod podsypem současné dlažby náměstí (v hloubce 0,4m) se nachází vrcholně středověké souvrství. To překrylo výraznou dlažbu, jejíž povrch se nalézá v hloubce 1,4 – 1,6 m. Dlažba překryla několik obtížně interpretovaných objektů, zahloubených do svahových sedimentů patrně raně středověkého stáří, pod kterými je možno očekávat starší sídlištní situace (včetně pravěkých). Výzkum bude ukončen do konce srpna 2007.
Je nutno poznamenat, že první informace o osídlení v této části náměstí přinesl výzkum realizovaný v 1. polovině r. 1996, kdy byl hlouben překop horní (západní) části náměstí rovnoběžkovým směrem pro telefonní kabely včetně dvou nově budovaných kabelových komor (J. Čiháková – J. Zavřel, Pražský sborník historický 30, 1998). Výsledkem bylo získání 40 m dlouhého řezu vycházejícího na západě od obruby chodníku a končícího na východě přímo u uliční fasády čp. 2. Výzkum zjistil, že pod dnešní dlažbou se sklonem od západu k východu probíhá mocné souvrství veřejného prostranství gotického města, jehož odstranila část původní stratigrafie. Pod dlažbami leží mladohradištní souvrství cca 11. století rozšiřující se k východu a dosahující mocnost 0,40 – 0,80 m, jehož báze je strmější než povrch. Mladohradištní souvrství s četnými pyrotechnologickými objekty a několika zahloubenými výrobními objekty neznámé funkce narostlo na mocném souvrství břidličných písků svahových sutí, které pohřbily horizont 8. století, dochovaný při západním okraji náměstí. Starší svahové sutě jílovito-hlinitého charakteru, na nichž horizont 8. století ležel, překryly horizont staršího pravěku.