Výzkum v domě „U tří zlatých korun“ na Malostranském náměstí v Praze 1
Koncem května 2007 byla ukončená hlavní terénní etapa záchranného archeologického výzkumu na ploše domu čp. 260/III. V průběhu bezmála 8 měsíců terénního úsilí byly pracovníky archeologického odboru NPÚ ú.o.p. v hl. m. Praze prozkoumány mimořádně zajímavé situace, raně středověkého až novověkého stáří, místa stojícího na jižním okraji centrálního náměstí Malé Strany. Mezi unikátní nálezy patřilo torzo cca 4,5 m dlouhé a 1,5 m široké zdi vystaveně z lomové opuky a jílu v průběhu 9. nebo na počátku 10. století. Její přibližně severojižní orientace kolmo směřující na dosud zjištěný průběh raně středověkých fortifikací malostranského suburbia, představuje obtížně vyhodnotitelný fakt, který potencionálně může mít vztah k otázce brány v opevnění a přemostění raně středověké bažiny, lokalizované archeologickým bádáním do jihozápadního rohu Malostranského náměstí. Dalším pozoruhodným zjištěním v západním křídle stavby a na dvoře bylo odhalení několika úrovní raně středověkých dřevěných komunikaci orientovaných přibližně ve dvou směrech.
Dřevěné vozovky byly odhaleny cca 1,5 m pod současným povrchem dvora. Konstrukce každé úrovně tvořila přibližně 4 m široka vrstva dubových fošen, pečlivě uložených delšími hranami k sobě.
Stratigraficky starší než dřevěné komunikace byl rozměrný objekt, zahloubený do podložních vrstev a situovaný v severní polovině dvora. Zkoumána byla pouze jeho část, zaplněná vrstvami převážně organického charakteru. Předběžně byl tento objekt vyhodnocen jako dům, ovšem bez přesné představy o jeho tvaru, orientaci a rozměrech. Ze zásypu byla získána keramika s kalichovitou profilací okrajů (10. století). Dům předcházel výstavbě dřevěných komunikací.
Mezi důležité objevy je třeba také zařadit nález části tělesa malostranské hradební zdi z doby Přemysla Otakara II , vystavěné po roce 1257. Dokumentován byl úsek základového a méně již nadzemního zdiva z lomových opukových kamenů spojovaných vápennou maltou. Zachovaná délka činila 6,5 m, šířka kolem 2,4 m. Hodnota tohoto nálezu spočívá ve faktu, že uvedená fortifikace byla destruována již v průběhu vrcholného středověku za panování Karla IV., kdy došlo k rozšíření malostranské obce a k výstavbě opevnění v nové trase. Odhalená část zdi představuje jeden z mála zachovaných pozůstatků nejstaršího vrcholně středověkého malostranského opevnění v těchto místech. Historická hodnota nálezu si vyžádala změnu projektu, který počítá se zachováním zdi a její částečnou prezentací v nových interiérech suterénní restaurace.
Během výzkumu byla také na řadě míst sledována složitá stavební geneze stávajícího domu, jehož počátky spadají do průběhu vrcholného středověku 13. – 14. století. Operativní stavebně historický průzkum zde prováděl Mgr. M. Kovář z naší instituce.
K pozoruhodným nálezům z období novověku patřilo těleso odvodňovací štoly, situované ve východní polovině domovního areálu. Její průběh byl zjištěn po odhalení doposud neznámé suterénní prostory tzv. 2. patra sklepů. Při podrobnějším zkoumání odvodňovací soustavy bylo zjištěno propojení štoly s objevenou studnou, v jižní časti dnešního dvora.
Pro poznání materiální kultury pozdního středověku výzkum přinesl početnou kolekci keramických nádob z konce 15. až počátku 16. století, ze zásypu studny. Stejnou pozornost přitahuje kolekce cca 20 stejně starých a mincovních ražeb různé provenience, vyzvednutých ze stejné situace. Studna byla využívána v čase, kdy objekt sloužil jako malostranský obecní špitál (závěr 15. – 16. století).
V současné době již bylo zahájeno také zpracování všech výsledků výzkumu do podoby nálezové zprávy, která by měla být vyhotovena do konce roku 2008. Vedle pracovníků archeologického odboru se na terénní části akce a jejím zpracování podílela a podílí celá řada dalších specialistů: geologie a geomorfologie RNDr. J. Zavřel (Praha), dendrochronologie Ing. J. Dobrý (Praha), environmentální výzkum Mgr. P. Kočár, garant (ZIP o.p.s. Plzeň), palynologie Mgr. R. Kozáková (ARÚ Praha), numismatika PhDr. M. Omelka (NPÚ Praha), konzultace k operativnímu SHP Ing. arch. M. Rykl a M. Semerád (Fakulta architektury ČVUT Praha), historie vodohospodářských staveb J. Jásek (Veolia – PVK a.s. – Praha), speleologický průzkum J. Řehák (fy. Řehák – Speleo, Semily), konzervace stavebních konstrukcí Jan Mjartan.