Činnost

Archeologické pracoviště Národního památkového ústavu v Praze bylo ustanoveno v roce 1965, kdy se v souvislosti s připravovanou stavbou metra ukázala nutnost výrazného posílení pražských archeologických kapacit, dále nutnost vytvoření instituce zaměřené především na co nejkomplexnější výzkum historického jádra města (propojení archeologického a stavebněhistorického výzkumu) a kdy bylo potřeba v předstihu evidovat zemní zásahy především v historickém jádru Prahy, a to v podstatně větší míře než bylo do té doby obvyklé. V průběhu své další existence a nekončících úprav názvu pak došlo k podstatnému prohloubení všech těchto činností, které plně vytížily pracoviště i po dokončení výstavby metra v historickém jádru. V současné době je pracoviště součástí Národního památkového ústavu (od 2003).

 

Současné hlavní úkoly oddělení

1) Archeologická památková péče

Pracovníci odboru na základě žádosti OPP MHMP vydávají odborná stanoviska ke všem plánovaným zemním zásahům na území hl. m. Prahy. Mimo to poskytují konzultace investorům v počátečním stadiu přípravy stavby. Vedou databázi připravovaných i probíhajících staveb a nové akce pravidelně předkládají Pražské archeologické komisi. Ta navrhuje instituci, která pak vede další jednání s investorem, zajišťuje dohled nad stavbou a v případě nutnosti provádí záchranný archeologický výzkum. Do uvedené databáze následně na základě informací ostatních archeologických institucí doplňují pracovníci odboru výsledky uskutečněných výzkumů a dohledů na území hlavního města. Vedoucí odboru je předsedou komise, další pracovník spravuje její agendu jako tajemník komise. Odbor vede rovněž evidenci archeologických lokalit na území Prahy, zapsaných do státního seznamu nemovitých kulturních památek a průběžně provádí kontrolu jejich stavu a označení.

V uplynulých letech provedli pracovníci odboru revizi stavu dochování archeologických terénů v historickém jádru Prahy z grantových prostředků Ministerstva kultury ČR. Výsledek vedl k racionálnějšímu přístupu k zásahům do terénů v Pražské památkové rezervaci a k vytipování významných archeologických ploch v jejím rámci. Většina odborných pracovníků odboru se účastní grantových projektů GA ČR, MK ČR i institucionálních grantů vědy a vývoje.

2) Provádění archeologických výzkumů

Odbor archeologie představuje vůdčí kapacitu v rámci archeologického výzkumu historického centra Prahy. Společně s ostatním oprávněnými institucemi a Odborem památkové péče Magistrátu hlavního města Prahy se podílí na práci Pražské archeologické komise, jejímž hlavním úkolem je koordinace záchranných výzkumů v hlavním městě.

 Podle pravidelně zveřejňovaných zpráv v Kronice Pražského sborníku historického o výsledcích archeologických výzkumů bylo na území města v posledních dvaceti letech (1987 – 2006) uskutečněno celkem 820 významnějších archeologických výzkumů, týkajících se středověku. Z tohoto počtu naše pracoviště provedlo přes 450 akcí, tedy více než 50 %. Jedná se samozřejmě o nejrůznější výzkumy, od několikadenních až po mnohaměsíční. Do uvedených čísel nejsou započítány akce s negativním výsledkem a rutinní dohledy na staveništích, jejichž počet jde každoročně do stovek. Svoji aktivitu zaměřujeme především na území historického jádra Prahy, Pražské památkové rezervace.

 3) Zpracování starších výzkumů

 Jedním z důležitých úkolů práce odboru je zpracování již provedených terénních výzkumů, včetně některých výzkumů odborníků, kteří v instituci již nepracují. Odbor archeologie NPÚ P byl a je po celou dobu své existence hlavním garantem provádění záchranných archeologických výzkumů na památkovém území a objektech hlavního města Prahy. Vzhledem ke kapacitám pražské archeologie a intenzitě stavební činnosti ve městě neplatí zásada, že nový výzkum může být archeologovi přidělen až po zpracování (odevzdání nálezové zprávy nebo lépe publikaci) výzkumu předchozího. Připomínáme pouze, že kompletní zpracování výzkumu je finančně téměř stejně náročné jako práce v terénu, časově pak minimálně dvakrát náročnější. To vede k situaci, kdy nezpracovaných výzkumů stále přibývá. Změnit tento nežádoucí trend znamená, aby v terénu současně pracovala pouze menší část archeologů, v optimálním případě jedna třetina. Dnes je tento poměr minimálně obrácený, při čemž běžně dochází i k situacím, že práce v terénu provádějí všichni odborní pracovníci.

4) Popularizace, osvěta, prezentace výsledků.

Publikační činnost pracovníků odboru se soustřeďuje především na odborné výstupy, ale v poslední době se zvyšuje i angažovanost směrem k nejširší veřejnosti. Jejím výrazným projevem byla v roce 2005 výstava „Čtyřicet let v podzemí“, instalovaná u příležitosti 40. výročí založení archeologického pracoviště v Řetězové ulici. Bohatý podíl archeologických příspěvků vykazují i interní publikace, kterými jsou odborné přílohy pravidelných ročenek a časopis Staletá Praha. Podíleli jsme se též na velké pražské archeologické výstavě „Cesta do hlubin města, 12 nej… objevů pražské archeologie (více). Aktivně se též zapojujeme do různých přednáškových cyklů pro odbornou a laickou veřejnost. Pracovníci odboru v rámci svých možností přednáší na vysokých školách v Praze, Plzni a Ústí nad Labem.


Historie názvu naší instituce:

2016 Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Praze (NPÚ ÚOP PR)

2003 Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v hlavním městě Praze (NPÚ ÚOP HMP)

2001 Státní památkový ústav v hl. m. Praze (SPÚ HMP)

Zřizovatel: Ministerstvo kultury České republiky


1991 Pražský ústav památkové péče (PÚPP)

1989 Pražský ústav státní památkové péče a ochrany přírody (PÚSPPOP)

1963 Pražské středisko státní památkové péče a ochrany přírody (PSSPPOP)

1960 Středisko státní památkové péče a ochrany přírody hl. m. Prahy (SSPPOP)

Zřizovatel: hl. m. Praha