Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Praze, si Vás srdečně dovoluje pozvat na odbornou přednášku pro zájemce o archeologii, pořádanou u příležitosti 60. výročí založení odboru archeologie.
Pondělí 8. prosince 2025 od 16:30 hodin Zasedací místnost, budova NPÚ, Na Perštýně 12, Praha 1
Přednáška připomene šest desetiletí archeologické činnosti NPÚ v Praze, významné objevy i osobnosti, které se podílely na ochraně a výzkumu pražského archeologického dědictví.
V reakci na mimořádný zájem o komentované prohlídky, zvažujeme jejich pokračování.
Podzimní termíny jsou zcela zaplněny a mnozí zájemci se proto nemohou zúčastnit.
Další sérii procházek proto plánujeme na jaro 2026. Zvažujeme opakování vybraných tras, o které byl největší zájem, a zároveň přípravu nových tematických okruhů zaměřených na dosud nepředstavené archeologické lokality v centru Prahy.
Rádi bychom do přípravy zapojili i vás:
Na jakou lokalitu byste se chtěli vydat?
Co by vás zajímalo, s čím byste se chtěli blíže seznámit?
Odbor archeologie pražského pracoviště Národního památkového ústavu slaví 60 let od svého založení. Od roku 1965 chrání a zkoumá podzemní dědictví hlavního města – od nejstarších stop osídlení, přes počátky města a jeho proměny, až po dobu takřka nedávnou. Při této příležitosti připravuje pro veřejnost akce, které přiblíží práci archeologů i příběhy, které skrývá pražské podzemí.
Od roku 1965 se jeho odborníci systematicky podílejí na archeologických výzkumech na území hlavního města a chrání skryté kulturní dědictví, které se nachází pod povrchem dnešní Prahy.
Obálka populární publikace pražských archeologů NPÚ z roku 2017.Pozdně renesanční skleněná číše (tzv. vilkum) s emailovým dekorem znázorňujícím Archanděla Michaela. Nález z okolí stanice metra Národní třida. Foto M. Kalíšek.celý článek >
S omluvou za velké zpoždění si jménem redakce dovoluji informovat o druhém čísle Staleté Prahy za rok 2024. Obsahuje 5 recenzovaných článků s archeologickou a stavebně historickou tematikou, tak jak již bývá pro druhá čísla ročníku pravidlem. Tentokrát výrazný podíl – 3 články – tvoří příspěvky věnované nálezům a nálezovým situacím z Pražského hradu a Hradčan, jedna drobnější materiálie je věnována kostelu sv. Františka v Anežském klášteře a velká studie se zabývá kapesními cestovními slunečními hodinami v celostátním měřítku. Číslo má 192 stran A4 a v plném rozsahu, avšak v menším rozlišení, je přístupné na webu www.staletapraha.cz v sekci Archiv.
Obálka Staleté Prahy 2024-2Sluneční hodiny, pod podlahou Vladislavského sálucelý článek >
Ve středu 26. 3. proběhne druhý přednáškový den tradičního informačního kolokvia, a to v prostorách Národního muzea, v sále Sněmovny národů někdejšího Federálního shromáždění ČSSR, v nové budově Národního muzea (Praha 1, Václavské náměstí 68).
Akci pořádá Česká archeologická společnost, Společnost Národního muzea – sekce prehistorie a protohistorie a Ústav pro archeologii Filozofické fakulty Univerzity Karlovy
Účastníci budou seznámeni s předběžnými výsledky našich loňských výzkumů, které přinesly nové poznatky o:
pohřebišti z 10. století (Havelské město, Strahov), ale i z 18. století (Břevnov),
opevnění malostranského podhradí z 10. století (v Karmelitské ulici),
sladovně z pozdního středověku (Malá Strana),
proměně osídlení u kostela sv. Jiljí v Husově ulici (Staré Město).
Malá Strana, Karmelitská ulice. Pohled od severu na plochu výzkumu před kostelem P. Marie Vítězné s pozůstatky starších staveb. Foto Jan Havrda.Strahov. Jeden hrobů datovaný předběžně do 10. století nalezený v areálu Strahovského kláštera. Foto Jan Havrda.Staré Město, Husova ulice, dokumentace pozůstatků domů nalézajících se čtyři metry pod dlažbou chodníku u kostela sv. Jiljí. Foto. Jakub Hlavatý 2024.Malá Strana, Karmelitská ulice. Pohled na prostor před kostelem P. Marie Vítězné v době archeologického výzkumu v roce 2024. Odkrývání 400 let staré dlažby. Foto Jan Havrda.celý článek >
Prajzovka se od nepaměti říká jednomu místu za sýpkou areálu Břevnovského kláštera. Příležitost potvrdit oprávněnost názvu se naskytla v minulém roce, neboť klášter se v tomto místě rozhodl vystavět výtopnu. Provedeným archeologickým výzkumem zde byly zatím vyzvednuty ostatky více než jednoho tisíce pruských vojáků.
Podoba břevnovského areálu druhé poloviny 18. století při srovnání s dnešním stavem. Budova sýpky zcela vlevo. Foto E. Ditmar.Vlevo za sýpkou plocha výzkumu. Foto E. Ditmar.Nejvrchnější úrovně koster na ploše jednotlivých hromadných hrobů. Foto E. Ditmar.celý článek >
Důležitou součástí naší práce není jen odkrývání tajemství minulosti skryté pod povrchem dnešního města, ale také jejich zachování pro budoucí generace, tedy péče o památky již známé a snaha o identifikaci a popsání těch, které na své objevení teprve čekají. Současná Praha ale zaujímá výrazně větší část krajiny než její historická předchůdkyně, a je proto třeba věnovat patřičnou pozornost i jejím okrajovým částem. Právě zde se totiž nachází mnoho cenných archeologických památek, které pomáhají pochopit fungování města a jeho zázemí jako celku od středověku až do dnešních dní. Neméně důležité jsou i pozůstatky osídlení pravěkého, tedy z doby, kdy byl prostor dnešního historického města obydlen spíše zřídka a většina sídelních aktivit a mocenských center se koncentrovala mimo něj.
Přehledová mapa kulturních památek archeologické povahy na území Prahy (zdroj: geoportalpraha.cz, graficky zpracoval M. Kapic).Cyklisté jedoucí přes relikty opevnění obléhacího tábora u Nového hradu u Kunratic (foto V. Gut).Výstražná cedule upozorňující na ničení reliktů obléhacího tábora u Nového hradu u Kunratic (foto V. Gut).celý článek >
V uplynulých dnech vyšlo poslední číslo sborníku, vydávaného Muzeem hlavního města Prahy. Sborník s číslem 27 je věnován Ivaně Boháčové k jejímu významnému životnímu jubileu. Vzhledem k zaměření oslavenkyně je logické, že většina příspěvků se zabývá problematikou středověku, nicméně nechybějí ani práce týkající se pravěkých období. Vzhledem k šíři přispěvatelů se ve sborníku vyskytují i práce s mimopražskou či dokonce zahraniční tématikou.
Pracovníkům odboru archeologie NPÚ Praha byla po krátké pauze opět nabídnuta příležitost provést archeologický výzkum uprostřed řečiště Vltavy, v centru Prahy. V tomto, novém případě, se jednalo o Šítkovský jez, kdy bylo přikročeno k jeho částečné rekonstrukci.
Obr. 1. – Spojené zobrazení, vlevo – Hergetův plán Prahy, r. 1791, vpravo ortofoto z r. 2023. Na Hergetově plánu jsou červenými šipkami vyznačeny jednotlivé linie tělesa Šítkovského jezu. Zdroj: https://www.dveprahy.cz/celý článek >
Ve dnech 28. – 31. 8. 2024 proběhla v Římě výroční konference Evropské asociace archeologů (EAA). Hlavním mottem tohoto ročníku bylo „Persisting with change“. Akce se konala v areálu jedné z nejstarších italských univerzit – Sapienza Universitá di Roma, jejíž kampus zároveň patří k nejrozsáhlejším v Evropě.