Nález raně středověké „zemnice“ v oblasti tzv. vyšehradské cesty

Pštrossova ulice – čp. 203/II, Praha 1 – Nové Město

Na jaře a na podzim 2006 byly v oblasti tzv. Vojtěšské čtvrti na Novém Městě objeveny nové sídlištní situace, doplňující naše představy o předlokačním osídlení této částí města.
V rámci celkové rekonstrukce domu čp. 203/II byl proveden záchranný archeologický výzkum. V základových výkopech budoucích šaten na dvoře domu byly dokumentovány především novověké a pozdně středověké situace.

Ve výkopu pro výtahovou šachtu v hloubce cca 1 m od povrchu dvora byl zastižen vrcholně středověký horizont, spojený s dvoufázovou výstavbou opukové zdi (14./15. století). Pod zdí se nacházela středověká sídlištní úroveň a objekt podobného stáří (12. – konec 13. století), zahloubený do vrstvy půdního charakteru. V jeho bezprostřední blízkostí, okolo 3 m od povrchu dvora, byly objeveny dva blíže neurčené pravěké objekty menších rozměrů, zahloubené do podložních jemných písků vltavské terasy.
Nejzajímavější situace z hlediska poznaní středověké sídlištní aktivity byly zjištěny ve výkopu pro inženýrské sítě, poblíž hlavního vchodu do budovy. V hloubce 1,7 m od současného povrchu byly sledovány situace novověkého staří, které narušily raně středověký sídlištní horizont s objektem pravděpodobně obytného charakteru (konec 11. – polovina 12. století). Jeho částečně zachovaný protáhlý tvar se skoro svislými stěnami zahloubenými do vrstev půdního typu a písčité terasy byl orientován ve směru S-J. Objekty obdobného vzhledu, interpretované jako zemnice, byly v minulosti dokumentovány i na několika místech v okolí (Pštrossova ulice čp. 1924/II, čp. 192/II a 193/II). Výplň objektu ve spodní častí tvořily tenké vrstvy nášlapového charakteru, ve kterých se nalézaly fragmenty keramiky z kalichovitou profilaci okraje. Po jeho zániku interiér zaplnilo několik vrstev s početným zastoupením keramiky, mazanice, uhlíků a strusky, časově spadající do doby kolem poloviny 12. století. Početnější přítomnost metalurgického odpadu v mladším zásypu, indikuje přítomnost technického zařízení na zpracování kovů, které se nacházelo v nejbližším okolí. Nejmladší středověkou situaci z konce 12. – poloviny 13. století představovala jáma, porušující starší objekt.
Prezentovaný nález zahloubeného domu tzv. zemnice, jejíž zánik spadá do poloviny 12. století, zřetelně doplňuje nesourodý obraz středověkého osídlení v této časti předlokační Prahy, a rozšiřuje naši představu o aktivitách předků v oblasti tzv. vyšehradské cesty, na území spojujícím podhradí Pražského hradu s Vyšehradem.