Raně středověká hradba pod Hartigovským palácem na Malostranském náměstí
V závěru roku 2007 jsme se s Martinem Müllerem na 8 dní vrátili po 14 letech do místnosti, kde jsme v květnu roku 1993 našli již několikrát publikované raně středověké dřevěné základy tzv. strategické stavby – do sklepa Hartigovského paláce u horního Malostranského náměstí, ale s oficiální adresou Tržiště čp. 259/III.
Nynější výzkum probíhal na drobné ploše (8 m²) části průchodu mezi sklepními místnostmi, jehož podlaha se o 0,4 m snižuje. Byl situován nedaleko zmíněné dřevohliněné, patrně věžové stavby na břehu mokřiny, asi součásti brány z doby okolo přelomu 9. a 10. století, kterou se dle našich představ přicházelo do města z jihu a ze západu. Na odkrytém kousku jsme rozpoznali část hradebního tělesa se zcela zetlelým roštem a s vnější plentou z opuky pojené jílovitou hlínou. V době funkce plenty se před ní usadilo cca 0,6 m náplavů a poté došlo k jejímu výraznému poškození. Neznámým způsobem byl zničen její líc a překryt náplavy. Jádrové zdivo však zlikvidováno nebylo a dodnes se dochovalo do výšky 0,7 m nad poničený líc. Rozebírali jsme nejdříve jádro hradby s roštem a když jsme se po 14 dnech vraceli na rozebírání místa, kde jsme pak našli hranu plenty, zasypali jsme jádro hradby pískem ve snaze ho aspoň trochu uchránit viz obr. 5 a 6. Z tělesa hradby pochází 5 střepů, které lze prohlásit za starohradištní (6.-8. století). Ani z náplavů usazených do doby poškození plenty ani z náplavů mladších nepochází žádný zlomek, který by byl tak mladý, aby náležel keramice s kalichovitým nebo límcovitým okrajem. I když je pravdou, že z náplavů bylo získáno jen 8 zlomků keramiky. Tak nevím: začíná se to zamotávat nebo rozplétat?