Publikováno dne: 06. 09. 2010

Hradiště V Obůrkách - výšinné opevněné sídliště

(Č. rejstříku 41461/ 1-2117)

Výrazná vyvýšenina na severovýchod od jádra obce tvořená pískovci překrytými sprašovou návějí byla osídlována už od mladší doby kamenné.
Kamenné a kostěné nástroje i ozdobné předměty dokládají sídliště z pozdního období kultury s keramikou vypíchanou.
Vrcholné období osídlení bylo na konci starší doby bronzové. Výšinné sídliště kultury věteřovské.
Archeologický výzkum odhalil příkop o šířce 2,5 a hloubce 1,5m, který odděloval ostrožnu od předpolí. Dále byly nalezeny základy kůlové chaty a drobné plastiky zvířat.
Již od 19. století se postupně z obou stran ostrožny intenzivně těžil kámen a písek, takže z původní opevněné plochy dnes zbývá jen malá část.

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.

Publikováno dne: 06. 09. 2010

Dívčí hrady - výšinné sídliště a zaniklý hrádek

(Č. rejstříku, 40390/ 1-1416)

Hradiště a tvrziště na výrazné ostrožně ohraničené strmými svahy. Výrazný geomorfologický útvar na levém břehu Vltavy, který se podílel na vývoji a struktuře osídlení pražské kotliny.
Existence pravěkého hradiště nebyla zatím prokázána. Středověký hrádek Děvín leží na západním konci táhlého vrcholu nad Hlubočepy. Byl založen v polovině 14. stol. a ještě
v průběhu 14. stol. zanikl. Dispozice hradu byla dvojdílná. Vnější opevnění mělo téměř čtvercový půdorys, v jeho severozápadním rohu leželo rovněž čtverhranné jádro s malým nádvořím a zřejmě čtverhrannou obytnou věží. Dnes se zachovala stavba pouze ve formě terénních reliéfních náznaků.
Na rozsáhlé návrší Dívčích hradů je možné vystoupat z Radlic (stanice metra), nebo uličkami
ze Zlíchova, nebo z Hlubočep, ze začátku Prokopského údolí.

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.

Publikováno dne: 06. 09. 2010

Hradiště Šárka - výšinné opevněné sídliště

(Č. rejstříku 40554/ 1-1530)

Archeologická památka je součástí rozsáhlého přírodního komplexu Divoká Šárka a Šárecké údolí. Hradiště je významnou a důležitou památkou Prahy i celých Čech.
Lokalita je tvořena dvěma výraznými skalními polohami po obou stranách soutěsky Džbán. Menší Šestákova skála na jižní straně a na severní mohutnější Kozákova skála na kterou navazuje na severovýchodě plocha Vanšova. Obě polohy byly osídleny již v mladší době kamenné a osídlení pokračuje i v pozdějších obdobích. Druhý vrchol přichází v období řivnáčské kultury pozdní doby kamenné. Ve slovanském období zde bylo vybudováno raně středověké hradiště, jehož akropolí byla Kozákova skála převyšující okolní terén o 20 – 30 m. Pásy opevnění, dodnes v terénu patrnými v podobě valů, byla k akropoli připojena dvě rozsáhlá předhradí na sv. straně. Plocha celkem asi 25 ha. Poloha je za tří stran obklopena hluboce zaříznutým údolím Šáreckého potoka. Systematický archeologický průzkum nebyl nikdy prováděn. Spíše náhodné nálezy kultury unětické, knovízské, bylanské. Několik menších výzkumů v 50. a 60. letech 20. stol.
Další část šáreckého areálu tvoří Šestákova skála.
Mohutný skalní útvar na jihozápadní straně hluboce zaříznuté soutěsky Šáreckého potoka.
Je impozantním protějškem rozsáhlejší Kozákovy skály. Významné je osídlení obou lokalit v mladší době kamenné v období kultury lineární keramiky. Osídlení v menším rozsahu je doloženo i v následujících obdobích. Druhý vrchol osídlení přichází ve středním neolitu v kultuře řivnáčské. Opevnění sídlišť je pouze předpokládané. V době raně středověké
již není lokalita součástí slovanského hradiště na protější straně soutěsky. Zájem archeologů již od 19. století přilákal zároveň sběrače kostí pro ruzyňský cukrovar. To vedlo k řadě nálezů,
ale na druhé straně k poničení archeologických situací.

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.

Publikováno dne: 06. 09. 2010

Tvrz Václava IV. – Práče - tvrziště

(Č. rejstříku 40780/ 1-1679)

Základy tvrze se nacházejí na dně Hamerského rybníku v místě dnešních ostrůvků. Při záchranném archeologickém výzkumu v 60. letech 20. stol. byly odkryty základy a zdi dvou středověkých objektů. Jednalo se asi o čtvrtinu původního rozsahu stavby. Archeologické nálezy pocházely z první poloviny 15. stol., kdy stavba patrně zanikla. Stavba je připisována Václavu IV. a je považována za jednu ze záběhlických tvrzí, která byla zničena husity v roce 1421.

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.

Publikováno dne: 06. 09. 2010

Hradiště Hostivař - výšinné opevněné sídliště

(Č. rejstříku 40778/ 1-1678)

Výšinné opevněné sídliště zaujímá celou plochu obdélníkové ostrožny v meandru Botiče a nad pravým břehem hostivařské vodní nádrže. Hradiště je tříprostorové, s rozsáhlou centrální plochou a západním a severním předhradím. Opevnění tvořila pravděpodobně hradba
ze dřeva, kamene a zeminy. Ze tří stran opevnění využívalo ochrany svahů ostrožny,
na východní dobře přístupné straně bylo doplněno příkopem. Hradba zřejmě zanikla požárem. Přestože byla plocha ostrožny dlouhodobě zemědělsky využívána,
jsou stopy opevnění dobře viditelné po celém obvodu ostrožny.
Archeologickým zjišťovacím výzkumem bylo hradiště datováno do pozdní doby halštatské (kolem r. 600 př.n.l.). Lze předpokládat, že slovanské osídlení v raném středověku pouze využilo rozvalin pozdně halštatského opevnění.
V současné době je hradiště součástí rozsáhlého lesoparku nad Hostivařskou přehradou, a meandry Botiče. Je jednou ze zastávek stezky historií Hostivaře a v altánu na hradišti je model rekonstrukce podoby halštatského opevněného sídliště. Místo je též známé jako Kozinec nebo Šance.

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.

Publikováno dne: 06. 09. 2010

Vrch Havlín - výšinné opevněné sídliště

(Č. rejstříku 41156/ 1-1920)

Vrch Havlín při soutoku Berounky a Vltavy nad Zbraslaví. Vrch je na severní straně zalesněný, další část návrší je parkově upravená nebo zastavěná. Dominantou, dobře viditelnou z údolí obou řek, je kostel sv. Havla. Je to v jádře románská stavba připomínaná k roku 1115. Archeologicky nebyla lokalita dosud zkoumána. Vzhledem ke konfiguraci terénu (ostrožná poloha při soutoku řek) a existenci románského kostela zde bylo pravděpodobně situováno hradiště, patrně z mladší, případně střední doby hradištní. Vrch bývá ztotožňován s horou a hradištěm Osek (Osseca), citovaným Kosmou. Sem se později klade i tzv. Kazín.
Vrch je dobře přístupný několika cestami přímo ze Zbraslavského náměstí.

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.

Publikováno dne: 06. 09. 2010

Hradiště Butovice - výšinné opevněné sídliště

(Č. rejstříku 40388/ 1-1415)

Hradiště Butovice je situováno na mohutné ostrožně obtékané ze tří stran Prokopským
a Dalejským potokem. Na severovýchodní straně přechází hradiště do mírně se zvedající plošiny ukončené na východě Dívčími hrady. První sídelní rozvoj prožívala lokalita v pozdní době kamenné. Období řivnáčské kultury kolem r. 3000 př. n. l. je doloženo bohatými nálezy zlomků keramiky a kamenných nástrojů místní produkce.
Druhý rozkvět představuje slovanské osídlení s vrcholem v 9. stol. n. l. Tehdy bylo vybudováno opevnění z kamene a hlíny po celém obvodu ostrožny a dvě linie příčných valů,
dodnes dobře viditelných v terénu jako vyvýšené meze.
Jedná se o významnou archeologickou památku dokládající osídlení pražské kotliny.
Cesty k památce vedou po turistických značkách buď z Prokopského údolí, nebo přes Jinonice.
 

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.

Publikováno dne: 06. 09. 2010

Tvrz Slavětice - tvrziště

(Č. rejstříku 100283)

Archeologická památka leží uprostřed Klánovického lesa u hájovny Nové Dvory.
Tvrziště je pozůstatkem vsi a dvora prvně jmenovaných k roku 1349. K roku 1586 jsou zmiňovány jako „pusté“. Nálezy z archeologického výzkumu z roku 1957 ukazují na vznik tvrze na přelomu 12. a 13. století.
Tvrziště je v terénu patrné jako zhruba čtvercová vyvýšenina na jejímž jižním okraji se nachází rybníček, snad pozůstatek vodního příkopu. Lokalita je porostlá smíšeným lesem.

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.

Publikováno dne: 06. 09. 2010

Hradiště Královice - výšinné opevněné sídliště a tvrz Královice - tvrz

(Č. rejstříku 41276/ 1-2000)

Zhruba kilometr od dnešní obce Královice leží na ostrožně obtékané meandrem potoka Rokytka významné hradiště. Místo je také známé jako hradiště sv. Markéty, nebo Šance. Ze tří stran tvořily ochranu ostrožny hlavně strmé svahy. Na východní straně hradiště se nachází mohutný val obloukovitě přetínající ostrožnu. Val dosahuje výšky až 7 metrů a před ním byl vyhlouben místy až 11 metrů široký příkop. Hradiště bylo dvoudílné. Další val vyčleňuje vnitřní část hradiště – akropoli. Tento val je zachovaný jen z části, narušuje ho současná zástavba.
Na hradišti stojí kostel sv. Markéty. Převážně gotická stavba byla několikrát přestavována a jeho původ nejspíše souvisí s hradištěm. Hradiště patří mezi nejdéle známé archeologické lokality v Čechách. Nálezy dokládají jeho časové zařazení do 9. až 12. století n.l. Předpokládá se, že mělo významnou vojenskou, správní a hospodářskou pozici v přemyslovském státě.
Hradiště spolu s věžovitou tvrzí na výšině přímo v obci tvoří významnou památkovou zónu Královice.

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.

Publikováno dne: 06. 09. 2010

Kunratice - Nový hrad - zřícenina hrádku

(Č. rejstříku 40792/ 1-1685)

Zříceniny hradu na ostrožně obtékané Kunratickým potokem severně od Kunratic.
Hrad založil Václav IV. r. 1411. Od r. 1412 zde pobýval a v roce zde také 1419 zemřel.
31. 12. 1420 oblehla hrad husitská vojska a 25.1. 1421 jej dobyla. Hrad byl vypálen a vydrancován. Zříceniny se dochovaly až do 19. stol. kdy byly poškozeny jednak lomem a dále byly nadzemní části strženy, aby nepřitahovaly pozornost výletníků.
Hrad nebyl vybaven předhradím. Od plochy ostrožny jej odděluje mohutný šíjový příkop.
Hrad má protáhlý obrys, proti možnému odstřelování protažený v břit a byl chráněn parkánovou hradbou. Hlavní stavbou byl obdélný věžovitý palác s přilehlým širokým schodištěm. Stavba Nového hradu ukončila vývoj hradní architektury Václava IV.
Přístup na zříceninu je buď z údolí po turistické značce, nebo po hřebeni z lesoparku.
 

Obrázky k textu

Kliknutím obrázek zvětšíte.