Autor: Jan HavrdaPublikováno dne: 27.05.2010
Archeologický výzkum v suterénu Zrcadlové kaple Klementina
V květnu 2010 provedl náš ústav plošný předstihový záchranný archeologický výzkum v suterénu pod Zrcadlovou kaplí v areálu Klementina na Starém Městě. Archeologický výzkum byl vyvolán stavební akcí nazvanou „Revitalizace Klementina - 1. etapa“. V souvislosti s touto stavbou byla plošně o cca 0,8 m snižována podlaha sklepa. Investorem byla Národní knihovna ČR. Celková plocha výzkumu činila 258 m2.
Výzkum přinesl informace o sídelním vývoji místa, které je ohroženo stavební aktivitou. Byla potvrzena bohatá stavební historie a odhaleny novověké a středověké sídlištní aktivity (zděné konstrukce a zahloubené objekty různé funkce). Doložen byl též složitý geologický a geomorfologický vývoj lokality, který patrně ovlivnil i postup osídlení mikroregionu.
Nejstarší intaktní situace je možno datovat do 12. století s tím, že v druhotném uložení zde byla nalezena i keramika 10. – 11. století (nádoby s kalichovitě profilovaným okrajem). K nejstaršímu horizontu náleží skupina zahloubených objektů, patrně sloupových jam nalezených v centrální části plochy výzkumu. Vrcholně středověký horizont byl reprezentován několika kruhovými jámami interpretovanými jako odpadní (fekální) jímky. Na základě nálezů z jejich výplně je možné je datovat do 14. století. Časově do vrcholného středověku náleží i studna vyzděná s břidlicových kamenů, která po zániku své primární funkce sloužila též jako odpadní jímka. K výjimečným nálezům patří dva, až na úroveň spodní vody vyhloubené, pravoúhlé objekty s kamennou konstrukcí. První z nich byl vyzděn z břidlicových kamenů pojených hlínou. Měl čtvercovou dispozici, na třech stěnách se dochovaly funkčně obtížně interpretovatelné výklenky. Objekt byl založen na dřevěném základovém věnci v úrovni hladiny spodní vody. Z dřeva byl odebrán vzorek na dendrochronologické datování. Druhý objekt byl větší, známe však pouze jeho jeden rozměr (4,7 m). Vyzděn byl z lomové opuky a použita byla též břidlice. Dva dochované vnitřní rohy byly oblé. Oba tyto objekty interpretujeme jako velmi rozměrné odpadní jímky. Hypoteticky by mohly náležet k zaniklému středověkému dominikánskému klášteru u sv. Klimenta. K horizontu raného novověku náleželo množství základových konstrukcí. Ty pocházejí ze staveb, které byly odstraněny v důsledku výstavby Zrcadlové kaple (původně označovaná jako Mariánská oratoř větší latinské kongregace) postavené v letech 1719 - 1722. V některých z nich byly použity četné architektonické prvky (gotická klenební žebra, barokní event. renesanční ostění portálu a i mlýnské kameny).